Více než sto zemí světa, které tuto myšlenku podpořilo, chce zdůraznit rozhodující roli rodinných farem pro zajištění výživy lidstva způsobem, jenž nedevastuje životní prostředí. Stejně jako v roce 2014, který byl OSN vyhlášen Mezinárodním rokem rodinných farem, se k této iniciativě připojuje i Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR), která připravuje množství akcí k podpoře rodinného typu hospodaření. Jimi chce veřejnosti i politikům dokázat, že bez českého sedláka si nelze představit plnohodnotný rozvoj venkova a život na něm.

ASZ ČR při této příležitosti vyzývá Ministerstvo zemědělství ČR, aby se k OSN vyhlášenému „Desetiletí rodinného farmaření“ také aktivně připojilo a přehodnotilo svůj dosavadní postoj preferující průmyslové zemědělství. Podle ASZ ČR je to v zájmu rozvoje a budoucnosti českého zemědělství, i v souvislosti s aktuálním projednáváním změn ve Společné zemědělské politice EU po roce 2020. Jednou z priorit EU, jak již veřejně a opakovaně zaznělo, má být vyšší podpora rodinných farem a mladých začínajících zemědělců, což je obdobný cíl, který sleduje také iniciativa OSN.

Oproti tomu je jedním z největších problémů současné České republiky, který zasahuje do životů nejméně jedné třetiny obyvatel země žijících na venkově, skutečnost, že se naše zemědělství ani 70 let po komunistickém puči v roce 1948 nezbavilo svého socialistického velkoprůmyslového pojetí. To má stále negativnější dopady na stav naší krajiny, na vylidňování venkova a ve svém důsledku na tolik politicky obhajovanou „potravinovou soběstačnost“ ČR, kterou by mohl podpořit jiný než dosavadní přístup státu k sedlákům podnikajícím na bázi rodinných farem.

„K myšlence vyhlásit „Desetiletí rodinného farmaření“ se připojilo celkem 104 zemí světa, u nás ale diskutujeme především o tom, jak velkoprůmyslovým zemědělcům nekrátit dotace a strašíme veřejnost tezemi o tom, nakolik by bez této podpory průmyslového zemědělství bylo naše zemědělství nekonkurenceschopné,“ říká předseda ASZ ČR Josef Stehlík.

Skutečnost je ale opačná. V celém vyspělém i rozvojovém světě je rozhodující zemědělská produkce zajišťována právě prostřednictvím rodinných farem, podle převažujících dat zhruba z 80 procent, v rámci EU je to zhruba 70 procent. Přesto se produkty od těchto zemědělců prosazují stále více i na našem trhu, z čehož vyplývá, že průmyslové zemědělství nepředstavuje onu „komparativní výhodu“ z velikosti, o které se u nás po celé polistopadové období mluví.  

Důležitost rodinných farem si uvědomuje celý svět, a také proto vyhlásila OSN v minulosti rok 2014 Mezinárodním rokem rodinných farem. Naše země ale tuto skutečnost bojkotovala. Ministerstvo zemědělství jí nezmínilo ani ve svých mediálních výstupech, ani nezorganizovalo žádnou akci k uvedenému výročí a jedinou organizací, která se k němu prostřednictvím řady seminářů či Selských slavností přihlásila, byla Asociace soukromého zemědělství ČR. To jasně vypovídá o tom, jaký je u nás přístup státu k rodinným farmám.

 „Význam rodinných farem na českém venkově již dnes v praxi dokazují tisíce našich členů, kteří se podílejí na zvelebení komunisty zdevastovaných zemědělských usedlostí, na rozvoji obcí, na výrobě lokálních potravin a zejména na takovém způsobu hospodaření, který nezhoršuje kvalitu půdy a zachovává její produkční potenciál do budoucnosti pro další generace. To je také základní podmínka potravinové soběstačnosti a důstojného života na venkově, který nemohou zachránit centrálně plánované dotace na obnovu toho, co průmyslové zemědělství s akcentem na minimální zaměstnanost bez vazby k místu podnikání postupně ničí,“ uzavírá tajemník ASZ ČR Jaroslav Šebek.    

Zdroj: tisková zpráva ASZ ČR