Ministr zdůraznil, že při bruselských jednáních o nové podobě Společné zemědělské politiky je pro Českou republiku klíčová otázka zastropování. V této souvislosti informoval o úspěchu na včerejším jednání Rady pro zemědělství a rybářství.

„Většina ministrů přijala naše argumenty. Shodli se, že členským státům musí zůstat nezbytná flexibilita, protože jedině tak může každá země zohlednit specifické vnitrostátní podmínky a potřeby. To se u nás týká především problematiky zastropování. Při všech jednáních jsem povinné zastropování odmítal. Vysvětloval jsem, co by znamenalo pro české podniky, které by přišly o peníze z přímých plateb. Že by mělo na naše zemědělství devastační dopad,“ řekl ministr zemědělství Jiří Milek.

Jiří Milek hovořil také o Fondu těžko pojistitelných rizik. „Mluví se o něm už několik let, ale stále ho nemáme. Peníze na náhrady se každý rok musí najít v rozpočtu, schválit a vyplácejí se s obrovským zpožděním, takže například peníze za loňské sucho a mrazy dostanou zemědělci až v druhé polovině letošního roku. My však potřebujeme systémové řešení, tedy Fond těžko pojistitelných rizik, na kterém nyní intenzivně pracujeme s Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem,“ uvedl ministr Milek.

Do Fondu těžko pojistitelných rizik by měli podle ministra zemědělství dobrovolně přispívat zemědělci i stát. Zemědělec, který se nezapojí, nebude mít v případě nepříznivých podmínek nárok na podporu od státu.

V souvislosti s vlastnictvím zemědělské půdy ministr Milek řekl, že prosazuje zavedení oznamovací povinnosti při jejím prodeji. „Zemědělec, který na půdě hospodaří, se musí dozvědět, že se půda prodává a musí mít možnost ji odkoupit,“ řekl ministr zemědělství Jiří Milek.

V části věnované jednotnému trhu v EU připomněl, že zemědělci v jednotlivých zemích nemají stejné podmínky. Věnoval se rovněž spravedlivému rozdělení marží mezi zemědělce, zpracovatele a obchodníky.

Tiskové oddělení Ministerstva zemědělství