„Nekalé obchodní praktiky poškozují nejslabší články v potravinovém řetězci, tedy zemědělce a potravinářského zpracovatele. To, co zatím Evropská komise v tomto ohledu představila, není podle mě dostatečné. Jednání mezi zpracovateli a obchodními řetězci jsou často diktátem obchodních podmínek a návrhu smluv ze strany odběratele. Za takových podmínek nemohou naši zemědělci a potravináři dlouhodobě podnikat. Proto chci apelovat zejména na pravidla spravedlivého stanovování cen a výše marží v rámci celého potravinového řetězce. Chci usilovat o to, aby byli čeští farmáři a potravináři ohodnoceni odpovídajícím způsobem, protože právě od nich pocházejí potraviny, které jsou pro nás zásadní,“ řekl ministr zemědělství Jiří Milek.

Ze čtyř variant pro zlepšení fungování potravinového řetězce, které předložila Evropská komise (EK), Česká republika podpořila ten, který slibuje flexibilitu členským státům při zavedení opatření týkajících se nekalých obchodních praktik. Vyhodnocený návrh slibuje EK předložit letos v dubnu či květnu. Pozice ČR je dlouhodobě neměnná a vyplývá z dokumentu, který ČR zpracovala společně s dalšími státy a předložila v březnu 2017 Radě ministrů. Materiál vyjmenovává praktiky, které by měla legislativa EU zakázat, a další opatření, jako jsou monitorování cen produkce nebo možnosti sdružování producentů. Tento dokument podpořilo 11 členských států.

Ministr Milek francouzského kolegu Traverta v této souvislosti informoval, že Ministerstvo zemědělství (MZe) usiluje o to, aby byla na seznam nekalých obchodních praktik zařazena i dvojí kvalita potravin. ČR plánuje udělat další testy dvojí kvality na základě jednotné metodiky, kterou v současné době EK připravuje.

Jiří Milek při jednání se svým protějškem Stéphanem Travertem ocenil návrh legislativního balíčku, který letos v lednu prezentovala francouzská vláda, a rád by se jím inspiroval. Podle této legislativy by zemědělci a potravináři mohli prodávat své výrobky se ziskem a supermarkety by měly mít povinnost prodávat potraviny se ziskem minimálně 10 %, aby nebyly prodávány za nižší ceny, než jsou jejich výrobní náklady. Mimo jiné by návrh měl zajistit, aby nejméně 50 % potravin dostupných na veřejných místech, jako jsou školy či nemocnice, pocházelo z lokální produkce.

V rámci diskuze o budoucím nastavení SZP ministr Milek opět odmítl povinné zastropování přímých plateb a upozornil na zbytečnou administrativní zátěž, kterou by toto opatření přineslo. Základním přístupem v novém období podle něj musí být snaha o zjednodušení například sankčního a kontrolního systému.

Ministři jednali o prodejích zemědělské půdy, zejména o spekulativních nákupech kapitálových investorů. Konstatovali, že v obou zemích jde o významný problém, který by měla řešit Evropská unie. „Případné neřešení tohoto tématu by ztížilo přístup k půdě současným i novým farmářům, proto se tím budu zabývat,“ řekl ministr Milek.

Tiskové oddělení Ministerstva zemědělství

zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR »