Většina lihovarských výpalků (DDGS) je, vzhledem k nízkému obsahu proteinu a vysokému obsahu vlákniny,  zkrmovaná skotu. V současnosti, kdy se zvyšuje a modernizuje výroba etanolu,  se stále větší množství výpalků zkrmuje i drůbeži a prasatům.

Moderní podniky na výrobu etanolu a nové výrobní technologie zlepšily živinové složení  výpalků a vzbuzují pozornost i u výrobců krmiv pro prasata. Pro využití výpalků v krmivech pro prasata je potřeba znát jejich obsah živin, který může být v různých podnicích různý a kolísat i v rámci jednotlivých podniků. Mnozí odborníci uvádějí kolísání živin podle variet kukuřice a místa pěstování. Obsah živin se mění také podle podílu rozpustné frakce.

Několik novějších studií přineslo rozdílné výsledky s aplikací DDGS do krmiv prasat. Možné vysvětlení rozdílů jsou rozdíly ve zdrojích výpalků (v použitých obilovinách). Různé studie přinášejí rozdílné závěry:

-         stoupající hladina výpalků v krmivu snižuje průměrný denní přírůstek hmotnosti a snižuje příjem krmiva

-         nebyly zjištěny rozdíly v účinnosti krmiva

-         výpalky přidávané v množství 10, 20 nebo 30 % do dávek pro vykrmovaná prasata neovlivnily přírůstek hmotnosti, příjem krmiva a jeho účinnost

-         krmivářské společnosti většinou uvádějí jako limit pro aplikaci výpalků 15 %

-         přídavek výpalků do krmiv pro  prasata může ovlivnit vlastnosti jatečného těla. Zvyšování podílu výpalků z 0 na 30 % neovlivnilo kvalitu svaloviny nebo podíl libového masa na jatečním těle. Jatečná výtěžnost se při stoupající hladině  výpalků snižovala, jatečná hmotnost byla nižší u prasat krmených krmivem 20 nebo 30% podílem výpalků, snížila se i pevnost boku.

Před aplikaci výpalků je potřeba zvážit jejich ekonomický dopad z hlediska jatečné výtěžnosti.

Feed Mix, 14, 2006, č. 5, s. 11-13

Zdroj: Ing. Pavla Schneiderová