Výsledky politiky náhrady dovozu podle Ministerstva zemědělství RF

Zákaz dovozu potravin podepsal prezident V. Putin 6. srpna 2014 a vztahuje se na země, které přijaly sankce vůči Rusku, čili: EU, USA, Austrálii, Kanadu, Norsko a některé další státy. Nedávno byly tyto protisankce opět prodlouženy – do konce roku 2018. Za tři roky fungování se sektor zemědělství a potravinářství v Rusku rozhodně změnil a MZe RF ujišťuje, že pozitivně. V této souvislosti publikovalo některá čísla a fakta:

• za tři roky se podíl importovaných potravin snížil 2x; z původních 43 na 25 mld. USD
• růst zemědělské výroby se během tří let zvýšil o 11 %
• pouze 36 % potravin bylo v prvním kvartále 2017 v ruských obchodech dovozového původu
• státní podpora z federálního rozpočtu se během embarga zvýšila o 27 % (ze 190 na 242 mld. rublů)
• nejlepších výsledků je dosaženo v produkci masa (3x se snížil import vepřového masa – z 26 % na 8 %; 2,5x se snížil import kuřecího masa – z 12 % na 5 %)
• o 30 % se zvýšila produkce zeleniny (ze skleníků), její import se snížil 2x (z původních 866 tis. tun na 463 tis. tun)
• za posledních 10 let se 3,5x zvýšil objem exportu potravin (ze 4,8 mld. USD v roce 2006 na 17,1 mld. USD v roce 2016); přičemž za prvních pět měsíců roku 2017 došlo k 17% růstu exportu potravin (v číselném vyjádření 7,4 mld. USD)

Řada čísel aktuálních trendů ruského zemědělství je však porovnávána se sezónami, kdy na tom ruské zemědělství bylo opravdu špatně, proto vychází dvouciferná čísla růstu a závratné výsledky. Na což upozorňují odborníci z Ruské prezidentské akademie národního hospodářství a státní služby. Ruské zemědělství se bezpochyby posouvá dopředu a dosahuje dobrých výsledků, avšak reálná dynamika není vždy taková jako čísla na papíře.

Na druhou stranu, v některých odvětvích se ruskému zemědělství opravdu daří. V loňském roce se Rusko stalo největším producentem pšenice na světě. Daří se i pěstování dalších druhů obilovin, slunečnice, brambor atd. Díky loňským dobrým výsledkům zemědělství, které jsou předběžně očekávány i letos, se Rusko začíná poohlížet po odbytišti pro svůj export. To, že tuto myšlenku bere Rusko vážně, dokazuje i její systémové uchopení a nový program „Export produkce agroprůmyslového-komplexu“, v rámci kterého by ruští agro-exportéři měli dostat možnost výhodnějšího financování, konzultační služby, podporu na výstavách v zahraničí, podporu malého a středního podnikání a další výhody. Zároveň se MZe RF zaměřuje na analýzu prioritních trhů a pomoc se splněním veterinárních a fytosanitárních požadavků zemí – budoucích importérů. Cílem těchto aktivit je do roku 2020 zvýšit agro-export alespoň o 27 % na hodnotu 21 mld. USD.

Co na to ruští spotřebitelé?

Ruské regály rozhodně nezejí prázdnotou, ale roste podíl domácí potravin. V prvním kvartále roku 2017 činil podíl potravin z dovozu pouhých 36 %, zbytek připadl na domácí ruskou produkci. Pro srovnání v prvním kvartále roku 2014 a 2015 byl podíl dovozových potravin 43 % resp. 41 %. Ruské ministerstvo průmyslu a obchodu tento vývoj objasnilo nejen růstem domácí produkce z důvodu sankcí, ale také lokalizací výroby nadnárodních potravinářských firem na území Ruské federace. Podle ruského statistického úřadu je v ruských obchodech domácího původu téměř 100 % chleba, mléka, cukru, krup, těstovin, masa a vajec. Mezi nejvíce dovážené položky stále patří sýry a salámy.

Změnil se však poměr kvality a ceny. Obojí se podle nejrůznějších průzkumů a expertů zhoršilo. Nedávno ruská média publikovala zprávy o tom, že potravinové embargo stojí každého občana Ruské federace, od kojence po důchodce, asi 4,4 tis. rublů ročně (v přepočtu aktuálně asi 1600 Kč). Za celé Rusko to je pak 600 mld. rublů. Roční růst inflace u potravin dosahoval 3 %, jak ukazují výsledky šetření Ruské prezidentské akademie národního hospodářství a státní služby, Gaidarův institut ekonomické politiky a Všeruská akademie zahraničního obchodu. Přičemž růst inflace byl v průběhu embarga nerovnoměrný, prvních šest měsíců po zavedení embarga dosahoval téměř 30 %, poté došlo k ustálení.

Zvýšení cen pro spotřebitele není jediným dopadem. Významným efektem embarga je také citelné snížení kvality u některých druhů potravin. Především v případě mléčné produkce, kde se Rusko stále potýká s deficitem mléka a zvyšujícím se importem palmového tuku, je na ruském trhu obrovský problém s falsifikáty a náhražkami. Jak říkají sami Rusové: „Pekaři pečou chleba z nejlevnější mouky, mlékaři dělají sýr z palmového tuku a v salámech je stále méně masa“. Za situace rostoucích cen a snižující se kvality tak mají ruští občané jen těžko pochopení pro kroky vlády, která demonstrativně ničí západní sankcionované potraviny, které se dostávají na ruské území. Za dva a půl roku trvání sankcí bylo takto zničeno více než 11 tisíc tun zahraničních potravin.

Dva se perou a třetí se směje

Ztráty jsou sčítány jak na straně Ruska, tak na straně EU, jejích jednotlivých členů a dalších zemí, kterých se potravinové embargo týká. Naposledy např. Itálie vyčíslila dopad na 11-12 mld. EUR a ztrátu 200 tis. pracovních míst. Proto se není čemu divit, že Italové jsou bez ohledu na sankce jedni z nejaktivnějších v podpoře agrární spolupráce s Ruskem (politická podpora, podnikatelské mise, účasti na veletrzích, společné projekty atd.). Jediný pozitivní dopad na EU je tak pravděpodobně to, že některé země částečně diverzifikovali odbytiště pro svůj agrární export. Rusku sice embargo pomohlo oživit domácí produkci, avšak otázkou zůstává za jakou cenu. Zemědělství se stává ziskovým sektorem a zemědělci mají celou škálu možností pro získání státních dotací, avšak v konečném výsledku se embargo nejvíce dotklo obyčejných lidí - spotřebitelů. Kupují si dražší potraviny s horší kvalitou. A bohatí Rusové si mohou koupit parmezán a prosciutto během svých cest po Evropě i nadále, i když za horší kurz.

Sankce tedy pomohly těm zemím a firmám, kterým se podařilo nahradit dodávky z EU, USA a dalších zemí. Jedná se především o některé státy Asie, Latinské Ameriky a Blízkého východu. Jednoznačným vítězem této potravinové války je však podle expertů Bělorusko. Např. za první rok embarga vyvezlo do Ruska zeleninu v hodnotě 262 mil. USD (nárůst 87 %), ovoce (včetně exotického) v hodnotě 171 mil. USD (nárůst 64 %), ryby a mořských plodů v hodnotě 138 mil. USD (nárůst 44 %) atd. Bělorusko k těmto statistikám říká, že pouze zpracovává evropské suroviny a na pozadí toho se v zemi reexport potravin do Ruska stal výnosným byznysem.

zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR »