Porážky a výroba masa

Ve druhém čtvrtletí 2017 bylo poraženo 55,2 tis. ks skotu (meziročně −7,4 %), z toho 23,1 tis. býků (−6,9 %), 24,2 tis. krav (−8,9 %) a 5,6 tis. jalovic (−1,7 %). Celková produkce hovězího masa činila 16 521 tun (−8,1 %). Ve sledovaném období pokračoval pokles počtu poraženého skotu a výroby hovězího masa, která se nejvíce snížila v kategorii krav (−10,7 %). Tato skutečnost však svědčí o menší míře jejich vyřazování z chovu s cílem zabezpečit dostatečný počet telat pro další chov.

Počet poražených prasat pokračoval v dlouhodobém poklesu; ve druhém čtvrtletí jich bylo poraženo 599,4 tis. ks (−5,0 %). Podobně jako porážky krav, výrazně klesly i porážky prasnic (meziročně o 23,3 %; ve srovnání s minulým čtvrtletím o 7,6 %). Celkově bylo vyrobeno 53 745 tun (−6,6 %) vepřového masa.

V tomto čtvrtletí došlo k mírnému meziročnímu zvýšení výroby drůbežího masa na 40 402 tun (+3,2 %).


Stavy skotu, prasat a drůbeže

Podle statistického šetření Soupis hospodářských zvířat bylo v ČR na začátku druhého čtvrtletí 2017 chováno 1 421,2 tis. ks skotu, meziročně o 0,4 % více. Stejně se zvýšily stavy krav, z nichž dojených ubylo o 0,7 % (na 369,8 tis. ks) a ostatních (masných) bylo více o 2,3 % (216,1 tis. ks). Ve věkové kategorii 1-2 roky došlo k mírnému navýšení stavů (+1,7 %), a to díky vyššímu počtu býků ve výkrmu (+6,6 %), přestože stavy jalovic pro obnovu stáda nepatrně klesly (−0,8 %).

Stavy prasat se meziročně snížily na 1 490,8 tis. ks (−7,4 %). Největší pokles byl zaznamenán v kategorii prasat ve výkrmu (−12,2 %). Lze předpokládat, že výrazně nižší stavy vykrmovaných prasat v hmotnostní kategorii 50-80 kg (−14,6 %) na počátku druhého čtvrtletí budou mít dopad na množství tuzemských prasat připravených k porážce v období přelomu pololetí, kdy dorostou do porážkové hmotnosti. Rovněž stavy prasnic zaznamenaly pokles. Ve srovnání s minulým rokem byly o 6,2 % nižší.

Stavy drůbeže zůstaly meziročně téměř stejné (21 494,3 tis. ks; +0,8 %). Stavy slepic se zvýšily na 6 835,7 tis. (+11,8 %), rovněž stavy kachen (na 549,7 tis; +10,4 %). Naopak poklesly stavy vykrmovaných kuřat (na 10 938,4 tis.; −4,3 %), odchovávaných kuřic (na 2 552,2 tis.; −4,0 %), hus (na 18,1 tis.; −7,9 %) a krůt (na 339,7 tis.; −9,3 %).


Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu, prasat a kuřat

Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu se v druhém čtvrtletí meziročně mírně zvýšily u všech kategorií jatečného skotu: u býků o 1,4 %, u krav o 2,6 % u jalovic o 3,9 % a u telat o 8,3 %. Průměrná cena jatečných býků byla 47,44 Kč za kg v živém nebo 86,34 Kč za kg v jatečné hmotnosti.

Ceny zemědělských výrobců jatečných prasat meziročně vzrostly o 27,4 %. Zemědělci prodávali jatečná prasata za průměrnou cenu 33,43 Kč/kg živé hmotnosti nebo 43,46 Kč/kg jatečné hmotnosti.

Ceny jatečných kuřat byly o 3,6 % pod loňskou úrovní. Výrobci prodávali jatečná kuřata I. třídy jakosti za průměrnou cenu 22,90 Kč za kg v živém.


Zahraniční obchod s živými zvířaty a masem

Podle předběžných výsledků zahraničního obchodu^[1]) s živými zvířaty za období od března do května 2017 byla bilance vyjádřená v hmotnostních jednotkách kladná u všech tří sledovaných druhů (17 371 tun u skotu, 5 507 tun u prasat a 11 016 tun u drůbeže).

Vývoz živého skotu (49,7 tis. ks) výrazně převyšoval jeho dovoz (0,6 tis. ks), i když meziročně mírně poklesl (−2,8 %). Snížil se vývoz zvířat určených k porážce (na 16,0 tis. ks a 10 462 tun v živé hmotnosti), vývoz zvířat k dalšímu chovu zůstal na stejné úrovni (33,8 tis. ks). Zvířata byla vyvezena hlavně do Rakouska (k porážce), pokračovaly vývozy do Turecka (plemenná a k dalšímu chovu) a nově nabyl na významu vývoz do Polska (především k dalšímu chovu).

V dovozu živých prasat převládala kategorie do 50 kg a meziročně došlo k jeho mírnému navýšení. V průměrné hmotnosti 25,6 kg se dovezlo 54,9 tis. prasat (+3,8 %). Vyvážela se především prasata k porážce, jejich vývoz se však výrazně snížil (na 58,6 tis. ks; −31,1 %). Živá prasata se dovážela z Německa (všechny kategorie prasat), z Dánska (plemenná prasata a selata) a z Nizozemska (výhradně selata), vyvážela se na Slovensko (jatečná prasata a selata), do Maďarska (všechny kategorie prasat) a Německa (jatečná prasata a selata).

Zahraniční obchod s živou drůbeží vykázal kladnou bilanci jak v kategorii jednodenních mláďat, tak jatečné drůbeže. Ve sledovaném období bylo dovezeno 3,9 mil. jednodenních kuřat (meziročně −4,9 %) a vyvezeno 23,3 mil. ks (+3,9 %). Jatečných kuřat se vyvezlo 7 485 tun (+19,5 %). Největší podíl na dovozu živé drůbeže mělo Maďarsko (jednodenní kuřata rodičovské generace), dále Německo (jednodenní užitková kuřata, kachňata a krůťata) a Slovensko (1-denní  užitková kuřata, broileři a slepice k porážce). Živá drůbež se vyvážela hlavně na Slovensko (všechny druhy mláďat drůbeže a jatečná kuřata), do Německa (vykrmené krůty a kuřata), do Polska (všechny druhy a kategorie drůbeže) a Rumunska (jednodenní užitková kuřata).


Zahraniční obchod1) s masem vykázal u všech tří druhů prohlubující se zápornou bilanci (−6 843 tun u hovězího, −57 085 tun u vepřového a −21 562 tun u drůbežího).

Dovoz hovězího masa vzrostl na 9 385 tun (meziročně +19,0 %), kdežto vývoz se snížil na 2 542 tun (−6,2 %). Dovezené hovězí maso pocházelo nejvíce z Polska, Nizozemska a Německa. Většina vývozu směřovala na Slovensko.

Rovněž dovoz vepřového masa zaznamenal meziroční zvýšení. Dovezlo se ho 66 053 tun (+3,1 %), kdežto vývoz mírně poklesl na 8 968 tun (−3,4 %). Vepřové se dováželo z Německa, Polska, zvýšil se dovoz ze Španělska. Vývozy byly realizovány převážnou většinou na Slovensko.

Vyšší schodek zahraničního obchodu s drůbežím masem byl také ovlivněn meziročně vyšším dovozem a nižším vývozem. Ve sledovaném období se dovezlo 30 413 tun (+1,2 %), většinou z Polska, a vyvezlo 8 850 tun (−6,7 %), nejvíce na Slovensko. Na obou stranách obchodu se navýšil podíl Německa.


Nákup mléka a ceny zemědělských výrobců mléka

Ve 2. čtvrtletí bylo nakoupeno od tuzemských producentů 748 179 tis. litrů mléka (+7,7 %), z toho nákup mlékáren činil 635 692 tis. litrů (+0,1 %).

Ceny zemědělských výrobců mléka byly o 26,1 % vyšší než ve stejném období loni. Zemědělci prodávali mléko jakostní třídy Q za průměrnou cenu 8,28 Kč za litr, tj. o 0,43 Kč vyšší než v předcházejícím čtvrtletí. Srovnatelná cena byla vyplácena zemědělcům naposledy ve druhém čtvrtletí roku 2015.


Zahraniční obchod s mlékem a mléčnými výrobky

Výrazný přebytek zahraničního obchodu1) s mlékem a mléčnými výrobky se meziročně dále navýšil, a to na 203 128 tun. Výrazně klesl dovoz (−14,3 %, na 65 653 tun) a mírně vzrostl vývoz (+2,4 %, na 268 781 tun). Největší podíl na sníženém dovozu i zvýšeném vývozu měly mléko a smetana. Meziročně se jich dovezlo o 10 424 tun méně a vyvezlo o 14 006 tun více. Na obchodu s mlékem a mléčnými výrobky se nejvíce podílelo Německo a Slovensko v obou směrech, na dovozu také Polsko a vývozu Itálie.

____________________
Poznámky:
Publikované údaje (s výjimkou zahraničního obchodu) jsou definitivní.
Zodpovědný vedoucí pracovník: Ing. Jiří Hrbek, tel. 274 052 331, e-mail: jiri.hrbek@czso.cz
Kontaktní osoba: Ing. Jiří Hrbek, tel. 274 052 331, e-mail: jiri.hrbek@czso.cz
Zdroj dat:
statistická zjišťování ČSÚ o porážkách hospodářských zvířat (Zem 1-12), Soupis hospodářských zvířat (Zem 1-01)
publikace ČSÚ Indexy cen zemědělských výrobců (011045-17)
databáze zahraničního obchodu (ČSÚ)
výstupy statistických zjišťování MZe o nákupu mléka (Mlék(MZe) 6-12, Odbyt(MZe) 6-12 a o nákupu drůbeže (Drůb (MZe) 4-12)
Termín ukončení sběru dat: 10. 7. 2017
Termín ukončení zpracování: 25. 7. 2017
Související publikace:
Porážky hospodářských zvířat
https://www.czso.cz/csu/czso/porazky-hospodarskych-zvirat-kveten-2017
Soupis hospodářských zvířat
https://www.czso.cz/csu/czso/soupis-hospodarskych-zvirat-k-1-4-2017
Indexy cen zemědělských výrobců
https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/index.jsf?page=statistiky&katalog=31785#katalog=31785
Termín zveřejnění další RI: 30. 10. 2017

^[1]) Do obchodu se zeměmi EU (Intrastat) nejsou zahrnuty obchodní operace realizované osobami, které nejsou registrované k DPH. Povinnost vykazovat pro Intrastat nemají ani zpravodajské jednotky s roční hodnotou odeslání a přijetí pod osvobozujícím prahem 8 mil. Kč.

Přílohy:
Tab. 1 Výroba masa a nákup mléka
Graf 1 Hovězí maso – výroba a průměrné ceny zemědělských výrobců
Graf 2 Vepřové maso – výroba a průměrné ceny zemědělských výrobců
Graf 3 Drůbeží maso – výroba a průměrné ceny zemědělských výrobců
Graf 4 Mléko – nákup a průměrné ceny zemědělských výrobců

Informace včetně všech příloh ke stažení

zdroj: Český statistický úřad, www.czso.cz »