Podle výkladu MŽP (viz příloha kopie dopisu) byla hnojiva, statková hnojiva, siláže, silážní šťávy aj. znovu překlasifikovány a zpětně zařazeny mezi nebezpečné závadné látky. Tyto látky svými charakteristikami naplňují parametry uvedené v Příloze č. 1 k zákonu o vodách  č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů,  v oddíle „Nebezpečné látky“, bod č. 8. „Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany.“ Současně připomínáme s ohledem na § 39 zákona o vodách a vyhlášku č. 191/2002 Sb. povinnost zemědělských podnikatelů mít doklad o provedené zkoušce těsnosti od oprávněné organizace, tj. na jímky a  nádrže na kejdu, močůvku aj.  Doklad o provedené zkoušce těsnosti má platnost  pro jímky 5 let, pro nádrže 10 let, a to za předpokladu, že při průběžných kontrolách nebyla provozovatelem zjištěna netěsnost. S současné době je ve schvalovacím řízení metodický pokyn pro provádění zkoušek těsnosti.

Příloha č. 1 k zákonu č. 254/2001 Sb.

Zvlášť nebezpečné látky

Zvlášť nebezpečné látky jsou látky náležející do dále

uvedených skupin látek, s výjimkou těch, jež jsou

biologicky neškodné nebo se rychle mění na látky

biologicky neškodné:

1. organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou

tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí,

2. organofosforové sloučeniny,

3. organocínové sloučeniny,

4. látky vykazující karcinogenní, mutagenní nebo

teratogenní vlastnosti ve vodním prostředí nebo jeho

vlivem,

5. rtuť a její sloučeniny,

6. kadmium a jeho sloučeniny,

7. persistentní minerální oleje a persistentní uhlovodíky

ropného původu,

8. persistentní syntetické látky, které se mohou

vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout ke dnu

a které mohou zasahovat do jakéhokoliv užívání

vod.

Jednotlivé zvlášť nebezpečné látky jsou uvedeny

v nařízení vlády vydaném podle § 38 odst. 5; ostatní látky

náležející do uvedených skupin v tomto nařízení

neuvedené se považují za nebezpečné látky.

Nebezpečné látky

Nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených

skupin:

1. Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny:

1. zinek 6. selen 11. cín 16. vanad

2. měď 7. arzen 12. baryum 17. kobalt

3. nikl 8. antimon 13. berylium 18. thalium

4. chrom 9. molybden 14. bor 19. telur

5. olovo 10. titan 15. uran 20. stříbro

2. Biocidy a jejich deriváty neuvedené v seznamu

zvlášť nebezpečných látek.

3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na

vůni produktů pro lidskou spotřebu pocházejících

z vodního prostředí, a sloučeniny mající schopnost

zvýšit obsah těchto látek ve vodách.

4. Toxické nebo persistentní organické sloučeniny

křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto

sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky

neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na

neškodné látky.

5. Elementární fosfor a anorganické sloučeniny

fosforu.

6. Nepersistentní minerální oleje a nepersistentní

uhlovodíky ropného původu.

7. Fluoridy.

8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou

rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany.

9. Kyanidy.

        Ing. Jan Leština, CSc.

        VÚRV Praha Ruzyně