„Situace na zemědělských trzích vyžaduje přijetí celoevropských opatření. Zemědělci jsou v potravinovém obchodním řetězci nejzranitelnějším článkem, což se musí rychle změnit. Nekalé obchodní praktiky musíme, alespoň v základních aspektech, regulovat na úrovni EU,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.

Evropská komise na tomto setkání ministrů zemědělství představila dlouho očekávanou zprávu pracovní skupiny odborníků, která vytvoření tohoto společného rámce doporučuje. „Jsem velmi rád, že se tuto otázku podařilo zařadit na program zasedání v Bruselu, a že zpráva doporučuje vytvoření jednotného unijního rámce pro potírání nekalých obchodních praktik. V této souvislosti očekávám aktivní přístup Evropské komise,“ sdělil ministr Jurečka.

Postavení producentů by mohlo zlepšit i sdružování do odbytových družstev. Fungovat by mohla například podpora organizacím producentů prostřednictvím operačních programů, stejně jako je tomu již dnes v odvětví ovoce a zeleniny.  

Ministři zemědělství se věnovali také otázce budoucí podoby Společné zemědělské politiky po roce 2020. Evropská komise předpokládá předložení konkrétních návrhů v této oblasti do konce roku 2017.

„Jsem přesvědčen, že i v budoucím období je třeba mít silnou, ale zároveň jednoduchou a transparentní Společnou zemědělskou politiku, která bude schopna čelit výzvám, se kterými se zemědělský sektor v současné době potýká,“ uvedl ministr Jurečka.

Důraz by měl být kladen na konkurenceschopnost zemědělského sektoru, zachování pracovních míst, rozvoj venkovských oblastí, zapojení mladých lidí, a tím zajištění generační obměny. Ta je pro efektivní fungování sektoru zásadní. V neposlední řadě je třeba zaměřit se na produkci kvalitních a bezpečných potravin. V oblasti životního prostředí by měla být zvýšená pozornost trvalé udržitelnosti hospodaření s přírodními zdroji. Nová SZP by měla umět čelit například změnám klimatu či snižování emisí skleníkových plynů.

Dalším tématem jednání Rady byl zemědělský výzkum a inovace. Česká republika apelovala na rovnoměrnější zapojení všech členských států do výzkumných projektů, především pak nových členských zemí do programu Horizont 2020. Nutné je především zjednodušit administrativu při podávání projektů, více zpřístupnit výzvy pro nové výzkumné týmy a zavádět výsledky výzkumu do praxe.

Na dvoudenním zasedání Rady se diskutovalo i o dobrých životních podmínkách zvířat. „Je třeba podložit jasnými fakty, jak je v současné době dodržována stávající legislativa v oblasti životních podmínek zvířat při přepravě a teprve až na základě těchto informací je možné se rozhodnout, jestli je opravdu nutné existující předpisy EU měnit. Já se domnívám, že než vytvářet novou legislativu, je lepší vyžadovat dodržování té stávající prostřednictvím důsledného veterinárního dozoru,“ uvedl ministr Jurečka. Problematikou dobrých životních podmínek zvířat se bude zabývat nová pracovní platforma, kterou plánuje ustavit Evropská komise.

Ministři řešili rovněž otázku dopadů obchodních dohod na zemědělský sektor v EU. Zazněl jasný požadavek směrem k Evropské komisi, aby dopady jednotlivých obchodních dohod detailně a důsledně analyzovala, což doposud nebylo pravidlem, a průběžně informovala členské státy o výsledcích analýz.

 

Markéta Ježková
tisková mluvčí Ministerstva zemědělství