Český agrární export a import směřuje především do/z Evropské unie. Za první tři čtvrtletí roku 2016 činil podíl EU 28 na straně exportu 91,4 % a na straně importu 85,3 % [1].

Schodek bilance českého agrárního obchodu s EU 28 (vč. tabáku a tabákových výrobků) v lednu až září 2016 v meziročním porovnání vzrostl o výrazných 4,5 mld. Kč na 4,9 mld. Kč, což je však řádově hodnota předchozích let. Z grafů 2 a 3 je patrné, že jak vývoz do Unie, tak dovoz z ní v průběhu roku 2016 vykazoval nezvykle klesající trend, což se odrazilo i ve vývoji celkového českého agrárního exportu a importu. Pasivní bilance AZO s třetími zeměmi se v prvních třech čtvrtletích roku 2016 meziročně naopak mírně snížila (o 8,1 %) na 10,3 mld. Kč s tím, že hodnota vývozu i dovozu do/z nich se navzdory menší dynamice vyvíjela během roku 2016 podobně jako v předchozích letech.

Hlavními exportovanými položkami [2] z ČR byly v lednu až září 2016 cigarety (již s více než 10% podílem), pšenice, řepkový olej [3], pekařské zboží, přípravky používané k výživě zvířat, čokoláda a ostatní kakaové přípravky, káva, potravinové přípravky [4], nezahuštěné mléko a smetana (surové mléko [5] z toho tvořilo více než dvě třetiny), pivo, limonády, cukrovinky (bez kakaa), živý skot, sýry a tvaroh, cukr, slad, semena řepky, masné přípravky a konzervy, uzenky a salámy, výtažky a koncentráty z kávy (vč. přípravků na jejich bázi), ječmen, řepkové pokrutiny, živá drůbež a zahuštěné mléko a smetana.

Nejvíce importovaným zbožím do ČR byly v prvních třech čtvrtletích roku 2016 vepřové maso, čokoláda a ostatní kakaové přípravky, káva, pekařské zboží, cigarety, sýry a tvaroh, potravinové přípravky, přípravky používané k výživě zvířat, řepkový olej, maso a droby drůbeže, limonády, víno, banány, lihoviny, hovězí maso, sójové pokrutiny, citrusové plody, výtažky a koncentráty z kávy (vč. přípravků na jejich bázi), přípravky z mouky, krupice, škrobu nebo mléka, rajčata, cukrovinky (bez kakaa), konzervované ovoce a ořechy, ryby (čerstvé, chlazené nebo zmrazené), omáčky, ochucovadla a hořčice, venkovní a pokojové rostliny, vinné hrozny a papriky.

V meziročním porovnání byla bilance českého AZO v prvních třech čtvrtletích roku 2016 negativně ovlivněna zejména poklesem hodnoty aktiva v obchodě s řepkovými semeny (o 2,6 mld. Kč), dále s nezahuštěným mlékem a smetanou (o 1,2 mld. Kč) a s pšenicí (o 731,7 mil. Kč). U pšenice poklesla hodnota vývozu, avšak exportované množství bylo vyšší. Ve všech třech případech se projevila nižší hodnota exportu do Německa, jež je hlavním odběratelem uvedených komodit. Naproti tomu nejvýraznější meziroční přírůstek hodnoty bilančního aktiva zaznamenal v lednu až září 2016 obchod s cigaretami (o 1,5 mld. Kč). Dále došlo ke změně pasivní bilance na aktivní u skupiny pekařského zboží (mj. v důsledku vyššího vývozu sušenek do Spojeného království) a v řádově menších číslech se snížila záporná bilance obchodu s nekompetitivním tabákem a sójovými pokrutinami. U celé řady hlavních českých netto-dovozních a netto-vývozních komodit v lednu až září 2016 neplatilo, že by se hodnota pasivních bilancí prohlubovala a aktivních bilancí navyšovala.

Hodnota záporné bilance v obchodě s vepřovým masem se ve sledovaném období meziročně snížila (značný pokles importu z Německa nebyl převážen výrazným nárůstem importu ze Španělska). Nicméně ve 2. a 3. čtvrtletí roku 2016 hodnota dovozu tohoto druhu masa rostla (dovážené množství jen nepatrně). Meziročně nižší bilanční pasivum bylo zaznamenáno rovněž v případě drůbežího masa a drobů, což je druhá nejvýznamnější netto-importní položka českého AZO (významné snížení dovozu z Brazílie bylo tlumeno nárůstem dovozu z Polska). Průměrné jednotkové dovozní, ale i vývozní, ceny masa v posledním sledovaném čtvrtletí již rostly. Co se týče mléčných výrobků, v souvislosti s meziročním poklesem cen se v lednu až září 2016 vůči stejnému období roku 2015 zhoršila obchodní bilance u většiny z nich (výjimkou byly např. kysané výrobky). Na rozdíl od předchozího roku se v lednu až září 2016 meziročně opět prohloubila hodnota netto-dovozu sýrů a tvarohu (o 7,3 %).

Nejvýznamnějšími odběrateli agrárních výrobků z ČR byly v lednu až září 2016 tradičně Slovensko (22,7 %), Německo (17,5 %) a Polsko (12,0 %), dále Itálie (9,4 %), Rakousko (5,6 %), Maďarsko (4,7 %) a Spojené království (3,4 %). V rámci obecně méně významných třetích zemí bylo nejdůležitějším partnerem nadále Rusko (s 1,3% podílem na českém agrárním vývozu celkem a 15% podílem mimo Unii) a na druhém místě nově Turecko (0,7 %).

Hlavními dodavateli agrárního zboží do ČR byly v prvních třech čtvrtletích roku 2016 Německo (20,6 %) a Polsko (19,4 %), dále od roku 2015 na třetí pozici Nizozemsko (7,4 %) a na čtvrtém místě Slovensko (6,4 %), Itálie (5,7 %), Španělsko (5,3 %), Maďarsko (3,6 %), Rakousko (3,5 %) a Francie (3,2 %). V rámci třetích zemí byly jako obvykle nejdůležitějšími dodavateli Čína (1,2 %), Brazílie (1,2 %), Turecko (1,0 %) a USA (0,9 %).

K meziročnímu zhoršení bilance v teritoriálním pohledu došlo v lednu až září 2016 zejména v českém agrárním obchodu s Německem (zvýšení netto-dovozu o 3,6 mld. Kč), Francií (změna netto-vývozu na netto-dovoz) [6], Polskem (nárůst netto-dovozu o 1,5 mld. Kč) a Rumunskem (pokles netto-vývozu o 1,4 mld. Kč).

Naproti tomu zlepšení vykázal ve stejné době obchod s Itálií (navýšení netto-vývozu o 2,8 mld. Kč), Brazílií (pokles netto-dovozu o 1,5 mld. Kč), dále Bulharskem, Maďarskem a Slovenskem, s nimiž se ČR zvýšila aktivní bilance AZO.

Graf 1 – Vývoj bilance AZO ČR v roce 2011 až 3. čtvrtletí roku 2016 podle čtvrtletí (mld. Kč)

Pozn.: EU 15 – původní členové EU, EU 13 – noví členové EU (od 2004), TZ - třetí (mimounijní) země.

Zdroj: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, listopad 2016, výpočet ÚZEI

Údaje o zahraničním obchodu za září 2016 zveřejnil Český statistický úřad 8. listopadu 2016. Data za leden až září 2016 jsou předběžná, údaje za předchozí roky jsou již definitivní.

Podrobnější data o agrárním zahraničním obchodě za leden až březen 2016 naleznete v příloze.

[1]  Dovoz je sledován podle země původu, nikoliv odeslání.

[2]  Řazeno dle hodnoty vývozu ve finančním vyjádření a to zde dle 4-místných, ale i podrobnějších kódů celní nomenklatury.

[3]  Řepkový olej vymezený kódy HS 1514 11 a 19, tj. s nízkým obsahem kyseliny erukové.

[4]  Potravinové přípravky jiné, vymezené dle celního sazebníku číslem HS 2106.

[5]  Surové mléko vymezeno přibližně položkou KN 0401 20 99 „mléko s obsahem tuku převyšující 3 % a nepřevyšující 6 % v balení nad 2 litry“.

[6]  Ovlivněno poklesem vývozu cigaret a dalších tabákových výrobků.

Přílohy

    Výsledky agrárního zahraničního obchodu ČR za období leden až září roku 2016 (DOC)

zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR »