Každá látka působí na lidské zdraví či na životní prostředí jinak, není tedy možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto soustředila na látky rakovinotvorné, reprotoxické látky (poškozují rozmnožování), skleníkové plyny, plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek, ozon poškozující látky a perzistentní organické látky.()

Při sestavování žebříčků největších znečišťovatelů Arnika vycházela z dat, která sloužila jako podklad pro veřejně dostupný Integrovaný registr znečišťování za rok 2005 na internetové adrese http://www.irz.cz.

 Veřejnost však na těchto stránkách nenajde přehlednou tabulku, ze které by bylo možné snadno vyčíst, kdo patří k největším poškozovatelům prostředí. Protože ani vláda dosud nepřišla s komplexním programem, který by motivoval firmy ke snižování množství škodlivin vypouštěných do životního prostředí, zůstává tato databáze jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak snížit emise toxických látek z konkrétních provozů. A právě toto je důvod, proč Arnika již druhým rokem informace z registru analyzuje a zveřejňuje. V USA se díky zprovoznění registru a programu motivujícímu k redukci množství vypouštěných látek podařilo snížit emise toxických látek o 46 % během pěti let.

Informace do registru letos ohlásilo 965 průmyslových provozů, což je o 94 více než v loňském roce. Je to však stále daleko méně než tisíce provozů, které odhadoval průmysl před zavedením IRZ. Nejčastěji ohlašovanou látkou do IRZ byl amoniak, a to ze 483 provozoven. Pětina látek v současném IRZ (tedy 17 z celkových 72) nebyla hlášena vůbec.

Největší znečišťovatelé jsou nejčastěji v krajích Moravskoslezském, Ústeckém, Středočeském a Pardubickém, následovaných Zlínským a Olomouckým krajem. Při hodnocení těchto skupin látek se v první desítce největších znečišťovatelů, sestavené podle Integrovaného registru znečišťování (IRZ), nejčastěji objevily provozovny ČEZu (především elektrárny Prunéřov, Počerady a Mělník) , Mittalu Steel Ostrava, a.s., Třineckých železáren, a. s., Vysokých pecí, a. s. Ostrava, International Power Opatovice, a. s., DEZA, a.s. Valašské Meziříčí, Spolku pro chemickou a hutní výrobu, a.s. a Spolany, a. s.

Z hlediska průmyslových odvětví se na nejvyšších příčkách objevují energetické, hutnické či chemické provozy. Výše se v žebříčcích oproti minulému roku vyšplhaly také spalovny odpadů. Relativně vysoko zůstaly rovněž firmy zaměřené na obuvnický, plastikářský, nábytkářský průmysl a na úpravu kovů.

Po zveřejnění žebříčků největších znečišťovatelů v minulém roce řada firem slíbila snížení množství vypouštěných škodlivin. Velká část z nich slib dodržela. Například Federal-Mogul Friction Products a.s. (Kostelec nad Orlicí) snížil emise trichlorethylenu (látky pravděpodobně karcinogenní pro lidi) na třetinu, opavský IVAX Pharmaceuticals snížil na třetinu emise dichlormethanu (možný karcinogen). Snížení množství látek v únicích a přenosech je u jednotlivých podniků zaznamenáno také v tabulkách letošních žebříčků.

„Registr se ukázal jako velice funkční a žádaný nástroj informování veřejnosti o nebezpečných látkách vypouštěných konkrétními provozy do životního prostředí. Přesto anebo právě proto se pod tlakem průmyslové lobby chystá jeho omezení. Na ministerstvu životního prostředí je připravena verze nového zákona o IRZ, podle které by se lidé ani státní správa nedozvěděli, kolik konkrétních toxických látek končí v odpadech anebo například kolik styrenu vypouští blízká laminátovna. Žádný jiný snadno dostupný zdroj takových informací neexistuje,“ varuje  předseda Arniky RNDr. Jindřich Petrlík.

() Perzistentní organické látky jsou zřejmě vůbec nejtoxičtější sloučeniny jaké kdy člověk stvořil. Patří sem například dioxiny, DDT či polychlorované bifenyly (PCB). Již ve velmi malých dávkách působí poruchy hormonálního a imunitního systému a ohrožují reprodukční schopnosti živočichů včetně člověka. V přírodě se rozkládají velmi pomalu a v tělech živočichů se kumulují. Díky své chemické stabilitě setrvávají dlouho v prostředí a „putují“ dokonce i tisíce kilometrů od zdrojů svého původu. Jsou  bioakumulativní – nerozpouštějí se ve vodě, ale v tucích, na které se vážou.

Další informace na  http://bezjedu.arnika.org/irz.shtml