Renata Šarjaková, 20. červenec 2016
Lidé paběrkují na polích. Zachraňují část úrody
Kedlubna

 

Vadí vám dvouocasá mrkev? Uráží vás brambora o průměru větším než šest centimetrů? Jste nervozní, když má květák 13 a nikoliv obvyklých 15 centimetrů? Že ne? Asi jste úplně normální. Na druhou stranu se vymykáte představě tuzemských supermarketů. Ty chtějí zeleninu i ovoce v „normě“. A když není, od sedláků si ji ani nevezmou. Zemědělci pak křivou či hubenou zeleninu raději zaorají nebo dají na kompost. 

V EU se takto vyplýtvá až třetina zeleniny a ovoce. I v Česku se ale rozšiřuje iniciativa Zachraň jídlo, která na plýtvání upozorňuje a snaží se radit, jak paběrkovat. Tedy po dohodě se sedlákem sesbírat esteticky nevyhovující zeleninu či ovoce.

Loni takto s pomocí dobrovolníků sesbírali při 18 výjezdech osm tun jídla. „Je to pouze zlomek toho, co jsme tam viděli a nechali. Během prvního paběrkování jsme s osmi lidmi nasbírali za 30 minut přes 300 kg kedluben a 150 kg salátů. Mohli bychom se tam vrátit desetkrát a nestačilo by to,“ popsal Deníku Adam Podhola z iniciativy Zachraň jídlo.

Nasbírané plody putovaly do Potravinové banky. Těch je v Česku 12 a za sezónní zeleninu jsou vděčni. Většinou totiž banky dostávají trvanlivější potraviny. „Mnoho let jsme mohli našim klientům nabízet jen polévky v sáčku, trvanlivé potraviny a konzervy, ale čerstvá zelenina, ze které mohou matky uvařit svým dětem polévku a pak mnoho hlavních jídel, je zkrátka báječná věc,“ popsala třeba Věra Doušová, ředitelka Potravinové banky Praha.

Členové iniciativy dokonce vytvořili manuál, jak by měli lidé postupovat, když chtějí někde paběrkovat. Základem je samozřejmě dohoda se sedlákem, jinak jde o krádež. „Všechno darujeme potravinovým bankám, které to přerozdělí svým klientům. Bereme si maximálně jednu tašku, ze které si pak uvaříme,“ popisuje Podhola.

Situace mezi zemědělci a obchodními řetězci je podle něj nepochopitelná. „Když jsme natáčeli video ke kampani v jednom skladu, zrovna se jim tam vrátil kamion plný kedluben. V Olomouci v obchodě je odmítli, protože nebyly dost hezké. Dostali jsme je darem. Chuťově byly perfektní, jen měly prasklou slupku, která se ale ořízne. Je to až absurdní,“ popsal Podhola. Právě kedlubny se vyhazují často – když hodně zaprší, prasknou a obchody je nechtějí. Stejně tak mrkve. Sedláci je sázejí do vyšších hromádek, aby se nekroutily. Když mají dvě nožičky, na poli zůstanou.

Pěstování dotací, nikoliv jídla

Zemědělci, kteří své přebytky darovali k paběrkování, ovšem nelitují. „Dle mého názoru je lepší nadbytečnou produkci darovat, než vyhodit na kompost. Cením si veškerých projektů a hlavně lidí, kteří se tímto celosvětovým problémem zabývají. Budu určitě přispívat dál. Má to smysl!“ pochválil iniciativu na webu soukromý zemědělec Vojtěch Sýkora.

„Zjistili jsme zajímavou věc. V Čechách a na Moravě už není tolik míst, kde rostou poživatiny, nikoli obilí a řepka. Většinou jsou v Polabí, okolo Brna, Ostravy a na Plzeňsku. Česká republika ovšem není soběstačná v tom vypěstovat si dost jídla pro vlastní obyvatele,“ popsala další členka iniciativy Zachraň jídlo Anna Strejcová. Prostě na polích se dnes pěstují dotace, nikoliv jídlo.

A co je dobré vědět před cestou na pole?

Samozřejmě orientační dobu sklizně, abyste měli „plán“. Brambory se sklízejí od června do září, květák či kedlubna od května do října. Mrkev roste od června do září, paprika či lilek od července do září či října, podobně jako dýně.

Zdroj: Denik.cz 


Hodnocení 1 | 2 | 3 | 4 | 5 => průměr 070
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář