Novela má pozemkovému úřadu také umožnit nakupovat a hospodařit s pozemky, které bude potřebovat k pozemkovým úpravám nebo ke stavbě dálnic a přehrad. Státu nyní schází půda na dokončení restitucí, ale třeba i na případnou směnu kvůli stavbám dálnic či protipovodňových hrází. Stát se proto snaží další prodeje státní půdy utnout. Zbývající restituenti, kteří mohou ještě nárokovat až 300.000 hektarů zemědělské půdy, by měli být vyplaceni. Dostat mají zhruba půl miliardy korun.

Novela kvůli zachování státní rezervy půdy ruší mimo jiné možnost převodů státní půdy vlastníkům sousedících pozemků, pokud převáděná půda nepřesahuje deset procent rozlohy sousedního pozemku. Podle vlády byla navíc využitelnost tohoto ustanovení v praxi mizivá.

Norma má také na zásah Sněmovny umožnit zahrádkářům požádat o převod půdy pod zahrádkářskými a chatovými osadami, a to za cenu obvyklou. Žádost budou moci podat do 31. prosince 2018. Týká se to osad, které vznikly před 1. říjnem 1976. Do zákona tak vrací ustanovení, které pozbylo platnosti k 31. prosinci 2013.

Poslanci při projednávání ve Sněmovně vložili do novely pravidlo, aby v případě zrušení školy nebo školského zařízení zřízeného krajem musel kraj přednostně nabídnout pozemkovému úřadu nemovité věci, které předtím bezúplatně získal od bývalého Pozemkového fondu pro činnost školy.

Zdroj: ČTK