- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
ASZ:Vyhrožování protesty ze strany Agrární komory je nekorektní
Vyhrožování protesty ze strany Agrární komory je nekorektní
Vyhrožování protesty ze strany Agrární komory považuje Asociace soukromého zemědělství za nekorektní a populistické. Uvádí to ve své tiskové zprávě. Agrární komora chce do konce října vyjednat se státem maximální dorovnání přímých plateb pro zemědělce na příští rok. Nebudou-li jednání úspěšná, hodlá v Praze uspořádat velkou protestní akci. Podle asociace je ale maximální doplatek unijních dotací ze strany státu reálný, což plyne z jejích dosavadních jednání se zástupci vlády a Poslanecké sněmovny.
Předseda ASZ Stanislav Němec se tento týden setkal s předsedou zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Jiřím Papežem a s ministryní zemědělství Milenou Vicenovou. "Na obou jednáních bylo konstatováno, že závazek dorovnání přímých plateb na maximální úroveň 70 procent evropského standardu stále platí," uvedla ASZ. MZe má ve vládním návrhu státního rozpočtu na příští rok peníze na dorovnání 40procentních přímých plateb z Bruselu na 59 procent úrovně ve starých členských zemích EU. Na maximální možný doplatek do 70 procent úřadu chybí zhruba dvě miliardy korun a další zdroje hledá. Vicenová již dříve uvedla, že protesty zemědělců nepovažuje za šťastnou cestu.
ASZ uvádí, že podle vyjádření ministryně a předsedy zemědělského výboru má jít na přímé platby podstatná částka z vnitřních úspor MZe, dále z národních dotačních titulů a počítá se i s určitou sumou z Pozemkového fondu. "Nevyjasněná tak zatím zůstává pouze malá část financování přímých plateb, která bude předmětem dalších jednání ve vládě," tvrdí asociace.
EU stanovila pro roky 2004, 2005 a 2006 domácím zemědělcům přímé platby ve výši 25, 30 a 35 procent úrovně v původní patnáctce. Stát je může dorovnat o dalších 30 procent, tedy na 55, 60 a 65 procent. V předchozích dvou letech této možnosti plně nevyužil. O dotacích na letošní rok agrární organizace naposledy jednaly ještě v půli března a výsledkem byl podle tehdejších vyjádření zástupců zemědělců i ministerstva zemědělství maximální doplatek, tedy na 65 procent úrovně v EU. Nyní ale MZe uvádí, že zajištěny jsou peníze pouze na 62 procent.
Zemědělci tvrdí, že maximální přímé platby potřebují k zajištění konkurenceschopnosti, protože i tak dostávají na dotacích méně než konkurenti ze starých zemích EU, což je prý v soutěži znevýhodňuje. Agrární komora v této souvislosti poukazuje na růst agrárních dovozů a snižování zemědělské výroby v tuzemsku. Ve štábu AK, který o případných protestech rozhoduje, je zastoupen také Zemědělský svaz, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, Agrární unie a zemědělské odbory. Objem podpor do zemědělství po vstupu do unie roste a loni činil kolem 30 miliard, což je více než dvojnásobek úrovně před vstupem.
Zdroj: agris.cz