Na tomto místě stojí za krátké připomenutí způsoby několika exministrů zemědělství z řad ČSSD, kteří téměř unisono odkládali dopisy Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) s návrhy na pracovní jednání, jak jen to šlo. Toto nechvalné období vyvrcholilo za ministra Mládka, který dokonce neodpovídal několik měsíců, aby se nakonec uskutečnila pouhá formální schůzka bez jakéhokoli efektu. Dokonale tak naplnil svá slova o tom, že rodinné farmy tu máme v podstatě proto, abychom mohli čerpat z evropských fondů, neboť zemědělství v západní Evropě, funguje ještě pořád (co se dá dělat) na rodinných farmách. Důvod nulového přístupu předchozích politiků na Těšnově k ASZ byl přitom vždy naprosto zřejmý – čistý nezájem o soukromé zemědělce. Nezájem o podnikatelskou skupinu, která přes všechny překážky od nevyřízených restitucí či nepořádku v půdní držbě po neúnosnou byrokracii stále hospodaří na téměř 30 % půdy. 

Systémové změny jsou nevyhnutelné

Aktuální jednání s novou šéfkou resortu zemědělství bylo naopak velmi konstruktivní a vstřícné. Ministryně byla seznámena s programovými požadavky ASZ ze VII. valné hromady, konané letos v červnu, a vůbec s postojem asociace k situaci v českém zemědělství. Ministryně a předseda ASZ shodně konstatovali, že je zejména zapotřebí skutečně reálně pojmenovat stav českého zemědělství, identifikovat příčiny každoročních plošných problémů s nadúrodou či neúrodou a používat především systémové prostředky před jednorázovými dotacemi za škody způsobené počasím.

Společný zájem nalezli ve snaze změnit strukturu současné zemědělské výroby a snižovat závislost na státních dotacích diverzifikačními aktivitami. Podporu u ministryně nacházejí i návrhy na dořešení vlastnických vztahů a financování pozemkových úprav, stejně jako podpora mimoprodukčním funkcím zemědělství. Ministryně také přislíbila prověřit možnosti úpravy některých parametrů v Programu rozvoje venkova 2007 – 2013, který byl přes odpor části veřejnosti a bez mandátu voličů nedávno schválen končící vládou a narychlo odeslán do Bruselu. Zejména jde o snížení administrativních požadavků pro snadnější čerpání evropských prostředků a snížení byrokracie vůbec.

Asociace požaduje také úpravu národních dotací (top-up) na plochu zemědělské půdy a nikoli pouze na vybrané obiloviny na orné půdě jako dosud. Toto kritérium je jednou z příčin udržování vysokého zornění a velmi úzké skladby pěstovaných plodin. V tomto směru si však nová šéfka těšnovského úřadu nechá nejdříve zpracovat analýzy a teprve poté zváží další kroky. Asociace také požádala ministryni o maximální dorovnání přímých plateb tak, jak to slíbily všechny dosavadní vlády.

Řešit také konkrétní problémy

Předseda ASZ ČR Stanislav Němec popsal kromě řady koncepčních návrhů také několik zcela konkrétních zádrhelů, které sedláky trápí a které přitom mají své příčiny i řešení téměř výhradně ve zdech ministerstva či v centrále Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Zejména jde o změny některých metodických pokynů či úředních postupů - především zjednodušení administrace titulu pro předčasné ukončení zemědělské činnosti, přehodnocení stávajícího řešení

u problematiky sdružených dodávek mléka či změnu metodiky na podporu zakládání odbytových organizací.

Dále byl projednán požadavek ASZ v rámci bezúročných půjček na dořešení zaslaného seznamu těch subjektů, které se prokazatelně bez vlastního zavinění dostaly do zpoždění ve splácení těchto půjček a byly tak připraveny o následnou bonifikaci. Seznam leží u kompetentních úředníků bez výsledku již od března. O dořešení také této záležitosti chce ASZ v nejbližší době jednat i s ministrem financí ČR.

Zelená nafta snad konečně jednodušeji

Zástupci ASZ zároveň předložili velmi jednoduchou novelu vyhlášky č. 433/2003 Sb., která by jednoznačně vymezila množství dokladů a údajů, které by byly považovány za dostatečné pro vznik nároku na vratku spotřební daně ze zelené nafty. Novela by zajistila výrazné snížení byrokracie i rozsahu kontrolovaných skutečností ze strany celní správy, a to bez zvýšení rizika daňových úniků.

Návrh ASZ totiž přesně vymezuje množství dokladů, které celní správa jako kontrolní orgán může vyžadovat. Pokud by byla tato nebo podobná úprava schválena, mělo by čerpání zelené nafty být dostupné již všem zemědělcům, tedy i těm, kteří kvůli svému menšímu administrativnímu zázemí dosud raději tento nárok nevyužívali.

A jako malou poznámku na závěr: návrh na tuto triviální a přitom velmi potřebnou změnu ASZ předkládá již třetímu ministrovi.

Ing. Jaroslav Šebek, tajemník ASZ ČR