„Zvažuji nástroje jak namotivovat ty, kteří dělali v minulosti i živočišnou výrobu, aby znovu nainvestovali, nakoupili základní stádo a šli do živočišné výroby anebo se věnovali citlivým komoditám,“ uvedl ministr. Oproti roku 2004, kdy ČR vstoupila do Evropské unie, se snížily na polovinu hlavně stavy prasat. Loni na jaře jich farmáři podle údajů Českého statistického úřadu chovali necelých 1,56 milionu oproti tehdejším 3,13 milionu. V době po rozdělení republiky jich bylo ale skoro 4,6 milionu. Stavy skotu za poslední desetiletí zůstávají na stejné úrovni, okolo 1,4 milionu kusů. Proti roku 2004 se ale o tři miliony na 22,5 milionu snížil počet chované drůbeže.

Ministr by také chtěl, aby se začaly zvyšovat plochy ovocných sadů. Jenom mezi předloňským a loňským rokem jich podle dat ČSÚ přibližně 15 procent ubylo, stromy rostly na 19.400 hektarech. Podle Jurečky se tyto komodity v ČR nyní pěstují zhruba na polovině plochy oproti roku 2000. „Je to samozřejmě běh na velmi dlouhou trať, ale byl bych rád, kdyby přibývaly jednotky nebo desítky stovek hektarů v následujících letech,“ řekl ministr.

Podobné věci by měly podle Jurečky přispívat i k protierozním opatřením, v současnosti je v ČR přibližně polovina půdy ohrožená erozí. Chce, aby zemědělci také měnili strukturu osevního postupu. Ministerstvo chce například zavádět demonstrační farmy, na kterých by se sedláci učili správně hospodařit. Resort chce také tvrději postupovat vůči zemědělcům, u jejichž půdy se opakovaně zjistí nárůst eroze.

V roce 2017 by pak ministerstvo mělo určit i maximální velikost výměry půdního bloku. Podle Jurečky bude určená i svažitostí terénu nebo půdním typem místa. Problematikou by se měl stále více zabývat Státní pozemkový úřad. Pod něj například ministr chce převést dvacet pracovníků z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy. Resort chce v tomto roce nastartovat stavbu a obnovu rybníků a vodních nádrží, do roku 2021 na ně chce dát 1,25 miliardy korun.

Ministerstvo také plánuje zalesnění přibližně 3000 hektarů půdy zvláště tam, kde byly například opakované bleskové povodně. Do roku 2020 by měli lesníci jen z Programu rozvoje venkova dostat na zalesňování 280 milionů korun. V předloňském roce lesy v ČR rostly na 2,67 milionech hektarech.

Zdroj: ČTK