Teprve nedávno schválila vláda dlouhodobý materiál, který by měl vést k lepšímu hospodaření s vodou v Česku. "To, že v současné době konečně máme koncepční strategický materiál, který se snaží řešit prevenci rizik sucha a povodní dohromady, je určitě velmi záslužná věc. Ovšem měla tu být už dávno," dodal Havel. 

Podle něj jde zatím jen o první krok, za kterým musí následovat řada dalších. Materiál navíc obsahuje zhruba padesátku opatření, je proto nutné stanovit, která jsou ta nejdůležitější. A samozřejmě se musí vyčíslit i finanční náklady. Podle Havla se už dnes na prevenci sucha nebo povodní investuje každý rok přímo či nepřímo asi 20 miliard korun – tato částka by se však po zavedení dalších opatření nemusela zvyšovat, ale mohla by dokonce klesnout, a to v důsledku optimalizace opatření.

Voda by měla zůstat v krajině, beton ji neprospívá

Aby v sobě půda zadržovala více vody, tak v sobě musí mít dostatek otvorů, kterými by se do ní voda vsakovala. "To znamená, nesmí být utužená a musí v ní být maximální možné množství organické hmoty. Toho lze dosáhnout tak, že se na pole budou v ještě větší míře aplikovat statková hnojiva (kejda, hnůj), což zároveň znamená snížit množství chemických ošetřování půdy," přiblížil jednu z cest Petr Havel.

Podle něj ale ještě větší problém pro krajinu představují velké zastavěné plochy. Protože i do špatně obdělávaného pole se nějaká voda vsákne, kdežto asfalt nebo beton nepojmou nic. "Určitě bychom na kvalitní zemědělské půdě neměli stavět, a když už tam stavět musíme, tak použít takové technologie, které umožní alespoň částečnou prostupnost povrchu – například spárami, drážkami," vysvětloval agrární analytik. Navíc si prý lidé zvykli žít u vody, stavby se povolují i v záplavových oblastech, a tím pádem se dále snižuje plocha k retenci vody.

Zemědělcům v celé EU se kvůli dotacím vyplatí hlavně obilí nebo olejniny

Na adresu zemědělců zní často kritika, že mohou za bleskové záplavy nebo naopak sucho tím, které plodiny na polích pěstují. Třeba ministr zemědělství Marian Jurečka uvedl, že by měli zemědělci více pěstovat třeba jetel nebo vojtěšku, které mají hluboké kořeny a zadrží více vody.

Jenže podle Havla se zemědělci chovají pragmaticky a pěstují plodiny, které se jim kvůli dotacím vyplatí. "Zemědělcům v celé EU a také u nás se vyplatí pěstovat zejména obilí, protože tam nejsou žádné sofistikované náklady a je to poměrně jednoduchá práce. Nebo olejniny, kde je u nás převažující řepka, která se používá i jako surovina pro bionaftu," vysvětluje agrární analytik.  

Podle něj trápí české zemědělství jeden zásadní strukturální problém, který ale vůbec nesouvisí se suchem. Česko by prý mělo zvýšit podíl živočišné výbory na úkor rostlinné – a tomu přizpůsobit i systém dotací.

Zdroj: ceskatelevize.cz