Renata Šarjaková, 17. červenec 2006
Ze Zprávy o stavu zemědělství ČR v r. 2005
Vstup České republiky do Evropské unie významně zlepšil hospodářskou situaci českého zemědělství. Po ztrátách v letech 2002 a 2003 vykázal podnikatelský důchod ze zemědělství v letech 2004 a 2005 roční zisk kolem 8 miliard Kč.

Objem hrubé zemědělské produkce sice v roce 2005 meziročně poklesl o 4,8 % a relace mezi cenami výstupů a cenami vstupů zemědělských podniků (terms of trade) se zhoršila o 11,7 %, přesto důchod ze zemědělství v běžných cenách přepočtený na 1 pracovníka pokračoval v růstu a v roce 2005 se zvýšil o dalších 2,7 %. Tento růst podpořily především výrazně rostoucí podpory zemědělství. Nejlepších výsledků dosáhly velké tržně orientované podniky, které z velké části (kolem 90 %) obhospodařují pronajatou půdu.

 

Poněvadž v současnosti nedosahuje cena půdy v České republice ani pětiny úrovně v tzv. starých členských zemích Evropské unie (EU-15), je i cena pronájmu půdy prozatím relativně nevýznamnou nákladovou položkou. Bruselské a národní zdroje tak významně napomáhají k nárůstu kapitalizace a současně k poklesu staré zadluženosti českých zemědělských podniků. To je šance pro další zásadní modernizaci zemědělství, která bude při pokračujícím se otvírání evropských trhů světu určujícím aspektem konkurenční schopnosti.

 

Podíl zemědělství (včetně lesnictví a rybolovu) na hrubém domácím produktu (3 %) a na celkové zaměstnanosti (4 %) se především v důsledku silně expandujícího terciérního sektoru v ČR již přibližuje nízkým úrovním nejvyspělejších zemí EU-15. Všeobecně nižší cenová hladina vede v ČR, vedle nižší ceny půdy, i k nižším cenám vstupů do zemědělství, a to především v cenách práce. Tato situace sice u nás vytváří komparativní výhody vůči sedlákům ze zemí EU-15, nikoliv však vůči některým novým členským zemím EU, kdy především polští malorolníci svou nízkou cenou práce vytvářejí českým zemědělcům silnou konkurenci na trhu. Nižší produktivita práce v zemědělství v porovnání s průměrem národního hospodářství způsobuje, že – podobně jako v ostatních zemích EU – úroveň mezd v zemědělství je nižší než celonárodní průměr, a to o 28 %.

 

České zemědělství se nadále potýká s příliš vysokou mírou zornění, která dosahuje 71,5 % zemědělské půdy, a to i přesto, že méně příznivé oblasti (LFA) zaujímají polovinu celkové plochy zemědělské půdy. Dosavadní snahy o snížení míry zornění zůstaly bez úspěchu, neboť stávající nastavení finančních nástrojů agrární politiky přináší zemědělcům v mnoha případech vyšší příjmy při produkci tržních plodin na orné půdě, než by tomu bylo při vyšší míře zatravnění. Slabší konkurenční schopnost některých odvětví živočišné výroby ČR v rámci celé Evropské unie vedla, spolu s širší orientací producentů na vývoz živých zvířat, k dalšímu poklesu stavů a produkce především u prasat a některých kategorií skotu a potažmo k poklesu celkové živočišné výroby.

 

V důsledku odstranění posledních celních a byrokratických bariér se výměna zboží v zemědělsko-potravinářské oblasti od května 2004 dále zvýšila a především se dále posílila zahraniční výměna (intraobchod) v rámci jednotného trhu EU. Vývoz do zemí EU již dosahuje 85 % celkového objemu českého zemědělsko-potravinářského vývozu a celkem 89 % všech agrárních a potravinářských výrobků dovážených do České republiky pochází ze zemí Evropské unie. Celkovou dynamiku zahraniční obchodní výměny a konkurenční schopnost českého zemědělství a potravinářství vyjadřuje stupeň krytí, tj. jak velký podíl dovozů je kryt vývozy. Česká republika si v roce 2005 své postavení na zahraničních trzích se zemědělsko-potravinářskými výrobky vylepšila o 9 procentních bodů, kdy své importy pokryla exporty již ze 75 %. Stále však zůstává problémem nedostačující nabídka zavedených značek, které by regionální speciality cenově odlišovaly od masově nabízených produktů. Navíc ve struktuře vývozu začínají hrát stále větší úlohu základní zemědělské komodity (suroviny) bez vyšší přidané hodnoty. V neposlední řadě se zemědělství a potravinářský průmysl v ČR potýká s relativně slabou pozicí na trhu vůči nadnárodním obchodním řetězcům. Přestože Česká republika zůstává a i v nejbližší budoucnosti pravděpodobně zůstane čistým agrárně-potravinářským importérem, nepředstavuje to pro českou ekonomiku nebezpečí destabilizace. Navíc česká ekonomika jako celek v současnosti vytváří významné přebytky v zahraničním obchodě, jež bez problémů vyrovnávají deficit zemědělsko-potravinářského obchodu.

 

 

Zdroj: MZe ČR, 3. 7. 2006     Zdroj info ÚZPI


Hodnocení => průměr 090
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář