Renata Šarjaková, 13. červenec 2006
Palmový olej - nejžádanější olej na mezinárodním trhu s víceúčelovým použitím
Rostoucí konkurence palmového oleje na mezinárodních trzích. Využití pro výrobu bionafty.

 

Palmový olej se během několika málo roků stal na mezinárodních trzích nejvíce požadovaným rostlinným olejem. Podle údajů USDA se má v tržním roce 2006/07 vyrobit rekordní množství 37,37 mil. t palmového oleje, což je o 10 mil. t více než před pěti roky. K tomu přistupuje 4,48 mil. t palmojádrového oleje, který se vyrábí z palmových jader. Spotřeba palmového oleje se ve stejném období zvýší z 13,2 mil. t na 37,30 mil. t. Hlavní příčinou stoupající poptávky po palmovém oleji je stále podstatně nižší cena ve srovnání se sójovým olejem. V tržním roce 2001/2002 činil cenový rozdíl 80 USD/t  (63,44 EUR/t) a mezitím se do současné době cenový odstup zvětšil na 140 USD/t (111,03 EUR/t), takže se konkurenční pozice palmového oleje značně posílila. Zvláště země s velkou spotřebou rostlinných olejů jako Indie a Čína pokrývají svou rostoucí spotřebu především palmovým olejem. Poptávka po palmovém oleji je hlavně pro výrobu pro výrobu margarinů, cukrovinek a hotových pokrmů. Také při produkci pracích prostředků, mýdel, svíček, kosmetiky a technických tuků se používá stále více palmový olej. Tento olej se hodí pro vysoký obsah olefinu také pro zpracování bionafty. Rozsáhlé palmové plantáže jsou rozšířeny zvláště v jižní Asii, kde pěstování a zpracování olejové palmy je v současnosti nejrychleji rostoucím odvětvím. Největším producentem je Malajsie. Celková rozloha plantáží olejové palmy vzrostla od roku 1975 šestinásobně a dnes dosahuje plochu, která se rovná zhruba polovině území ČR. Malajsie v současné době investuje vzhledem ke zjevně vyšším srovnatelným cenám ropy značné sumy prostředků do výstavby kapacit na výrobu bionafty z palmového oleje. Ale také některé firmy v Evropě, zabývající se zpracováním olejů dávají přednost zásobování levnějším palmovým olejem před alternativním řepkovým olejem. Například americký agrární koncern Archer Daniels Midland (ADM) rozšířil svůj podnik na zpracování olejů v Hamburku o zařízení na rafinaci 350 000 t palmového oleje za rok, z nichž část produkce má sloužit k výrobě bionafty.  

Zatímco produkce sójového oleje se v posledních pěti letech zvýšila o pětinu na 34,6 mil. t, zůstávají sójové boby vzhledem k jejich významu jako krmiva s vysokým obsahem proteinu dominantní olejninou. V kampani  2006/07 se ve světovém měřítku má vyrobit celkem 149 mil. t sójového šrotu, z toho 37,8 mil. t v USA, 30 mil. t v Číně, 24 mil. t v Argentině a 22,2 mil. t v Brazílii. Naproti tomu v EU se vyrábí ročně asi 10,6 mil. t sójového šrotu, protože sójové boby jsou zpracovány převážně přímo v zemích, kde se sója pěstuje. V USA na základě osevních ploch pro sklizeň 2006 a trendu hektarových výnosů se podle předběžných odhadů  předpokládá sklizeň 83,8 mil. t sójových bobů. V Brazílii se odhaduje pro sezonu 2006/07 sklizeň 56 mil. t a v Argentině 41,3 mil. t sójových bobů. Nejnovější odhady USDA o světovém obchodu se sójou a odvozenými produkty jsou neutrální, pročež kotace na mezinárodních termínových trzích byly jako vedlejší aktivita na nějakou dobu zastaveny. Mezitím se pohybovaly kurzy už přes dva měsíce mezi 5,70 USD/bušl (16,61 EUR/t) a 6,20 USD/bušl (18,07 EUR/t). Ovšem tento „klid před bouří“ na burzách se může na trzích zakrátko změnit, tak jako se mění počasí. Například v týdnu kolem poloviny června došlo k prudšímu pohybu kurzů když po předpovědi horkého a suchého počasí ve středozápadě USA byl zaznamenán vzestup kurzu téměř o 3 %. Pokud sucho v největší produkční oblasti  USA  potrvá delší čas, dojde podle tržních expertů pravděpodobně k dalšímu vzestupu cen sójových bobů.

 

Světová produkce olejnatých semen (2004/05-2006/07, mil. t)  1)

 

2004/05

2005/06 2)

  2006/07 3)

06/07:05/06        v %

Olejnatá semena celkem

381,17

390,13

389,38

 - 0,2

Sójové boby

215,95

220,19

222,05

+ 0,8

Slunečnicové semeno

25,28

29,56

28,73

-  2,8

Řepka olejná

46,10

48,45

46,49

-  2,8

Arašídy

33,39

33,75

32,98

-  2,3

Bavlníkové semeno

45,34

42,60

43,54

+ 2,2

Palmová jádra

9,51

9,80

10,40

+ 6,1

1) odhady USDA; 2) předběžně  3) odhad

 

Ag. Eur., 2006, č. 25, s. MM/6-7

zdroj info ÚZPI


Hodnocení 1 | 2 | 3 | 4 | 5 => průměr 024
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář