Renata Šarjaková, 5. září 2014
Ministr zemědělství Jurečka: Nepřímý dopad ruských sankcí může u jablek způsobit ztrátu 400 až 700 milionů korun
Dopady ruského embarga, eurodotace z Programu rozvoje venkova na období 2015 až 2020, dotační podpora z národních zdrojů a další témata byla na programu dnešního Kulatého stolu.

 

Ministr zemědělství Marian Jurečka se u něj setkal se zástupci ovocnářů, zelinářů a floristů. Předmětem jednání byly také možnosti propagace a podpory sektorů ovoce a zeleniny a okrasných rostlin.

Účastníci jednání se shodli, že přímé vývozy ovoce a zeleniny z České republiky do Ruska jsou velmi nízké, a proto nehrozí větší ztráty odbytových pozic na ruském trhu. Ohrožení je však nepřímé, a to kvůli přebytku produkce z vnitřního trhu Evropské unie. Obchodníci se již přizpůsobují aktuální situaci a snižují výkupní ceny.

„U ovoce očekáváme nejvyšší cenový propad u jablek, která tvoří až 80 procent domácí produkce. V případě České republiky bude působit především vliv Polska, s více než 2,5 milionu tun ročně jde o největšího producenta v Unii, který přes polovinu své produkce dodává do Ruska. Na evropském trhu pak celkově půjde o zhruba 1,5 milionu tun jablek, u nichž budou muset producenti najít odbytiště. U nás lze tento nepřímý dopad odhadnout ztrátou v rozmezí 400 až 700 milionů korun,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.

U zeleniny hrozí, v důsledku dovozů zboží za nižší ceny a následného přetlaku na trhu, pokles cen u zemědělských výrobců, a to zejména u cibule, zelí, květáku, mrkve. Největšími dovozci zeleniny do ČR jsou Nizozemsko, Španělsko a Německo.

Na dnešním jednání se hovořilo také o efektivnosti a dostatečnosti mechanismů finančních kompenzací producentům na národní a evropské úrovni. Toto téma bude předmětem zítřejšího mimořádného zasedání ministrů zemědělství v Bruselu, kterého se ministr Jurečka zúčastní.

Pokud jde o produkci květin, ta loni v ČR po téměř 20 letech klesla o více než 3 % na 1,9 mld. Kč. Na tomto poklesu se výrazně podílelo nepříznivé počasí a pěstitelům uškodily i červnové povodně. V ČR se v roce 2013 podle předběžných údajů prodej květin snížil o 12 % a činil 851 Kč/obyvatel/rok. Domácí květinářská produkce vykazuje v pěstování hrnkových a záhonových rostlin v posledních letech rostoucí trend. K odklonu dochází u pěstování čerstvých řezaných květin a řezané zeleně. V souvislosti s pěstováním květin se účastníci Kulatého stolu věnovali tématům podpory projektů na vytápění skleníků například pomocí bioplynových stanic nebo projektů na závlahové systémy. Mnoho z těchto systémů potřebuje rekonstrukci a jednou z priorit pěstitelů v některých regionech ČR se také stává řešení problému sucha.

„Pěstování okrasných rostlin od roku 2007 podporoval Program rozvoje venkova, a to opatřením, ve kterém mohli zájemci žádat o dotaci například na výstavbu nebo rekonstrukci skleníků a fóliovníků, protože většina z nich je na hranici životnosti. Tato podpora bude pokračovat i v novém programovém období 2014 až 2020. Nově s důrazem na využití inovativních technologií pěstování,“uvedl ministr Jurečka s tím, že ještě před rokem 1990 patřilo zahradnictví spolu s ovocnářstvím a zelinářstvím k oblastem s kvalitní úrovní. „Chci, abychom se k této tradici vrátili,“ dodal Marian Jurečka.

Hynek Jordán
ředitel Odboru komunikace MZe


zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR »


Hodnocení 1 | 2 | 3 | 4 | 5 => průměr 076
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář