Nechyběl ani stánek Agrární komory ČR (AK ČR), kde hned v první den výstavy uspořádal její prezident Jan Veleba tiskovou konferenci. Zmínil význam výstavy a hovořil především o aktualitách uplynulých týdnů. Zaměřil se na pomoc postiženým povodněmi a uvedl, že hned v prvních dnech se začalo s monitoringem postižených míst a nabídkou konkrétní pomoci. Především to byla nutnost doplnění zásob krmiv a podestýlky a pak dalších dílčích opatření. Nejvíc postiženi byli zelináři, a tak Jan Veleba spolu s předsedou Zelinářské unie ČR Jaroslavem Zemanem vytipovali nejvíc postižené firmy a jim půjde finanční podpora z nabídky obchodního řetězce Billa, jejíž generální ředitel Jaroslaw Szczypka tuto významnou finanční pomoc oznámil hned v prvním povodňovém týdnu.

Na tiskové konferenci o jednání ministrů

Druhou část tiskové konference, která se těšila velkému zájmu médií, věnoval Jan Velebaprávě probíhajícímu jednání ministrů zemědělství v Bruselu. „Z pohledu České republiky jde o vyváženou dohodu. Česká republika od počátku vyjednávání požadovala, aby zastropování a degresivita plateb byly nastaveny jako dobrovolné. Rozhodující z našeho pohledu je tak dobrovolnost zastropování přímých plateb pro velké podniky,“ uvedl Jan Veleba. Ocenil práci vyjednavačů jak ze strany českého ministerstva zemědělství, tak členů Konsorcia nevládních zemědělských organizací, kde byly až na Asociaci soukromého zemědělství ČR členy všechny významné agrární organizace a některé velké agrární firmy.

„Česká republika v rámci náročných vyjednávání obhájila řadu svých zásadních priorit a dohodnutý kompromis může považovat za úspěch,“ shodně konstatovala po návratu z jednání i náměstkyně ministra zemědělství Jaroslava Beneš Špalková.

Na závěr tiskové konference chtěli novináři znát názor Jana Veleby na nového ministra zemědělství, prezidenta Potravinářské komory Miroslava Tomana. „Především si vážím toho, že v čele resortu bude po mnoha letech stát skutečný odborník na tuto tematiku a dobrý administrátor,“ uvedl Jan Veleba. Podle jeho slov za sedm let, co stojí v čele Agrární komory ČR, se na tomto ministerstvu vystřídalo již sedm ministrů zemědělství a to pro rozvoj oboru nepřináší nic dobrého. Je porušena kontinuita a chybí strategický plán rozvoje. Změnu vítá, ale dodal, že tím nejde o kritiku Petra Bendla, který zejména v požadavcích ve vztahu k Evropské unii byl s AK ČR ve shodě a snažil se její priority podpořit i na jednáních ministrů zemědělství sedmadvacítky.

Roste zájem o chov ovcí a koz

Kromě stánků, jaké měly Agrární komora ČR, Ministerstvo zemědělství, ale i jednotlivé chovatelské svazy nebo zemědělské firmy vyrábějící krmiva, doplňkové směsi, vybavení stájí a další prvky související s živočišnou produkcí, tvořily hlavní část pavilonu P kotce s vystavenými zvířaty. Převažoval sice skot s mnoha plemeny, jen masných bylo 22, nešlo si ale nevšimnout i rozrůstající se rodiny s řadou plemen u ovcí a koz. Prokázalo se tak, že na venkově roste zájem o chov ovcí a koz. Od roku 2000, kdy se chovalo 84 108 kusů, jejich počet vzrostl v loňském roce na 221 014. To je nárůst o více než 160 procent.

Přijelo 178 vystavovatelů, většinou tuzemských, tedy podobně jako při posledním veletrhu před dvěma lety. Součástí výstavy byly například i ukázky stříhání ovcí, dojení krav, výroby sýrů či zpracování masa.

Jistou raritou bylo i zpracování ovčí vlny, kterou s kolovrátky přijelo předvést hned několik rodinných firem. Květoslav Čigelský ze Sulíkova a stejně i Lada Teich mannová z Frenštátu pod Radhoštěm potvrdili, že jejich kolovrátky, na nichž spřádali ovčí vlnu, nejsou od tuzemských výrobců, ale až z Nového Zélandu. „V České republice je již nikdo nevyrábí,“ sdělil Květoslav Čigelský a dodal, že do začátku to byla investice za deset tisíc korun, ale kolovrátek pracuje spolehlivě a krásné ponožky, klobouky, svetry, ale i tašky jen potvrzují, že peníze byly vynaloženy správně. Ostatně totéž řekla i Eva Uxová , jejíž sestra dokonce v Austrálii už léta žije a ví, co je to svetr z pravé ovčí vlny.

Austrálie před lety za předchozího premiéra totiž nastavila vysoká cla na dovoz nekvalitních látek a oděvů ze zámoří, a naopak podpořila domácí tkalcovny a závody na zpracování ovčí vlny. Je to jeden z hlavních vývozních artiklů a dokonce v letištních prodejnách lze získat slevu při koupi této národní speciality, stejně jako v Anglii na vlněný kabát nebo bundu. Jednoduše na celnici při předložení účtenky se turistovi určité procento z ceny vrátí a není to zanedbatelná částka. Je to součást propagace národních značek a místního hospodářství. Zatím chov ovcí v ČR podporují vyšší nákupní ceny střiže a dotace, třeba za pár let se i u nás s něčím obdobným taky setkáme.

Regionální potravina zpestřila výstavu

Součástí výstavy byla i soutěž mladých farmářů v předvádění skotu a pak i představení vítězných dobrot ze soutěže Regionální potravina Jihomoravského kraje. V několika stáncích s logem KAK (krajská agrární komora) Jihomoravského kraje se ochutnávaly uzeniny, pečivo, pivo, med, cukroví a nechyběly ani sýry. Zástupci vítězných firem, které v letošním kole soutěže o nejlepší regionální potravinu kraje zvítězili, měli co nabídnout, a to nejen k ochutnávkám, ale dalo se i nakupovat.

Zatímco firma Jeníček-Čupa ze Židlochovic na výstavě nabízela Židlochovický pršut a trvanlivý salám Židlochovák a další masné speciality, jiná řeznická společnost Maspro z Hodonína zase lákala na vepřové ve vlastní šťávě a Agrocentrum Ohrada na hovězí speciality z masa býčků z vlastních chovů.
A co teprve Rašnerův chléb od Jiřího Rašnera, který k pekárně postupně přikoupil i mlýn, a dnes do třetice přidává i pěstování obilnin, aby stoprocentně platilo úsloví: od pole až po vidličku. Není nad dobrý chléb, říkali si pak při ochutnávce návštěvníci výstavy a kroutili s údivem hlavou nad další regionální specialitou – hroznovým želé od Pavla Karlíka ze Šardic. Má vinice na 5,3 hektarech a pěstuje asi patnáct odrůd vinné révy. Jako nový výrobek představil svatovavřinecký mošt a hroznové želé.

S velkým zájmem se během výstavy u jihomoravských potravinářských firem setkala i rodinná firma Ceria, která nabídla k ochutnávkám smažené kousky ovoce a zeleniny obalované v hrachové směsi hraška. Může být nejen náhradou za strouhanku, ale i k zahuštění polévek a hlavně nás, výrobce nenásilně nabádá k většímu konzumu luštěnin, které v této podobě chutnají výborně.

zdroj: Eugenie Línková