V letošním ročníku soutěže Českých 100 nejlepších zvítězila automobilka Škoda Auto, která zopakovala loňské prvenství. Druhou příčku obhájila energetická společnost ČEZ. Třetí místo obsadila Kooperativa Pojišťovna.

Agrofert a Agrotrade dominovaly

Šesté místo získal Agrofert Holding, což je mezi průmyslovými velikány velmi čestná pozice. Dále tam byla se třemi svými dceřinými společnostmi zastoupená česká firma Agrotrade a. s. a v soutěži se tak na čestných místech mezi sto nejlepšími umístila jak její společnost Boneco, tak Xavergen. Celkem to bylo devět potravinářských firem, jejichž zástupci přišli na Pražský hrad převzít diplomy. Za resort zemědělcům a potravinářům na pódiu ocenění předal ministr zemědělství Petr Bendl. Vyznamenané firmy si převzaly diplomy v pátek 30. listopadu ve Španělském sále Pražského hradu za přítomnosti na 700 významných osobností veřejného i podnikatelského života. Soutěž má za cíl zviditelnit a ocenit české firmy v co nejširším záběru ekonomických aktivit. Jediným měřítkem je četnost nominací, návrhy přitom musí splňovat tři omezení -firma je zaregistrována v České republice, kde platí daně, má nejméně dvacet zaměstnanců a její obrat za posledních dvanáct měsíců činil nejméně třicet milionů korun.

Robot za své majitele hlídal farmu

Agrární komora nominovala do soutěže zemědělskou firmu MORAS, akciovou společnost se sídlem v Moravanech ve východních Čechách, dále Zemědělské družstvo Hnojice se sídlem ve Šternberku a třetí byla Farma Basík ze Zárybničné Lhoty na Táborsku. A právě o ní začneme v představení vyznamenaných. Když se totiž manželé Basíkovi pozdravili s prezidentem Agrární komory ČR Janem Velebou v prostorách Pražského hradu, jeho první otázkou bylo, kdo jim teď v noci hlídá stáj s tak vzácným osazenstvem. Prý samozřejmě Lely. Je na něj spolehnutí, jeho naprogramovaný mozek prý zachytí každý šum ve stáji a hned hlásí na mobil Ing. Milana Basíka cokoli se děje v rozporu s běžným děním na farmě. Zatímco Lely je robot, „vzácné osazenstvo“, které hlídá, je holštýnský skot. Průměrná dojivost 65 krav je 12 tisíc litrů mléka za rok, takže netřeba dál vysvětlovat, co tak nevšedního skrývá stáj Basíkových.

Letem světem do historie farmy

První zmínka o statku v Zárybničné Lhotě u Tábora pochází z roku 1391. Rod Dvořákových tu po dvanáct generací hospodařil od roku 1520 až do poloviny 20. století, kdy se na statek přiženil první Basík, dědeček dnešního farmáře. Stihl ještě postavit nové budovy a opravit staré, pořídit moderní stroje a vybavení, než byl ve vykonstruovaném procesu v roce 1954 odsouzen k jednomu roku vězení, propadnutí majetku a zákazu pobytu v okrese Tábor.

V roce 1967 se sedlák Josef Basík starší dočkal částečné rehabilitace a rodina se mohla po třinácti letech vrátit do Zárybničné Lhoty a obývat část někdejšího statku.

V roce 1991 začal Josef Basík mladší, otec dnešního farmáře Milana Basíka, hospodařit na svých 32 hektarech, na jaře roku 1992 po téměř čtyřiceti letech poprvé zaseli. Na konci prosince roku 1991 převzali v rámci restituce stádo 40 krav ve vazné stáji. Během prvních deseti let svépomocí postavili nový sklad na stroje s dílnou, opravili hospodářské budovy a dokončili stavbu volné stáje s boxy a tandemovou dojírnou pro 45 krav a mladý dobytek. V září roku 2007 stáj vybavili dojicím automatem Lely, který přinesl především větší časovou flexibilitu obsluhy a mnohem větší pohodu pro dojnice.
Dojení krav od počátku zajišťovala Milanova maminka Jaroslava. Přibývající věk a zdravotní problémy ji však stále více omezovaly a nedovolovaly dělat tuto práci naplno. „Měli jsme schválený projekt s dotacemi na velkou dojírnu 2 x 6 m, maminka však byla unavená a museli bychom přijmout nového zaměstnance. V té době jsme již měli vysokoužitkové stádo a nechtěli jsme podstupovat riziko spojené se zaměstnáním cizího pracovníka. Pohoda rodiny a časová úspora byly hlavními důvody našeho rozhodnutí,“ vzpomíná Milan Basík.

V roce 2004 Josef Basík jako jeden z prvních využil dotační titul předčasné ukončení zemědělské výroby a předal farmu současnému majiteli Ing. Milanu Basíkovi.

Stručná charakteristika produkční činnosti

V současnosti farma obhospodařuje asi 260 hektarů, z toho 210 hektarů orné půdy a 50 hektarů trvalých travních porostů. Původních 32 ha vlastní půdy se podařilo nákupy rozšířit na 150 ha zemědělské půdy a 25 ha lesa. Farma se specializuje na výrobu mléka, rostlinná výroba je zaměřena na produkci objemných krmiv pro dojnice – kukuřičnou siláž, jetelovou a travní senáž, dále produkuje pšenici. Ve stájích je dnes zhruba 65 krav a 50 jalovic a telat holštýnského skotu. Užitkovost krav se postupem doby zvýšila na dnešních 12 000 litrů za rok, farma denně vyprodukuje 1800 až 2200 litrů mléka. V posledních letech se pravidelně umísťují v soutěži Svazu chovatelů holštýnského skotu ČR v produkci mléka na předních příčkách. Práci na farmě zajišťuje majitel s manželkou a dvěma zaměstnanci a vypomáhají i ostatní členové rodiny. Farma je vybavena veškerou potřebnou mechanizací.

Od začátku hospodaření dosahuje farma kladného hospodářského výsledku. V posledních letech se tržby stabilizovaly na 9–10 milionech korun a zisk před zdaněním na 0,5–1,3 milionu korun.

Poslední dva roky se farma připravuje na investici do bioplynové stanice, která by měla být vybudována v průběhu roku 2013 a měla by vyřešit diverzifikaci výroby a nakládání s hnojem ve zranitelné oblasti podle nitrátové směrnice, do které pozemky farmy spadají.

Ing. Milan Basík je členem Agrární komory ČR a Asociace soukromého zemědělství ČR, je člen představenstva Mlékařského a hospodářského družstva JIH se sídlem v Táboře a člen výboru Svazu chovatelů holštýnského skotu ČR. Od roku 1998 do současnosti působí v místní samosprávě jako předseda výboru příměstské části Zárybničná Lhota.

zdroj: Eugenie Línková