Renata Šarjaková, 18. duben 2006
Slunečnicové oleje zvedají laťku ostatním rostlinným olejům
Na konci 80. let se otázky, týkající se trans-mastných kyselin, vedlejších produktů hydrogenace rostlinných tuků, změnily na potenciální zdravotní problémy, zejména riziko kardiovaskulárních chorob.
 Výrobci olejů nyní hledají vhodné alternativy, které by splňovaly i zdravotní požadavky. Jednou z nich je například slunečnicový olej NuSun. Olej NuSunTM – vynikající alternativa k trans-mastným kyselinám

     Po desetiletí poskytovala hydrogenace rostlinných olejů výrobcům potravin alternativu k živočišným (nasyceným) tukům určeným pro vaření a pečení. Protože se tuky staly  rostoucím problémem pro lidské zdraví (kardiovaskulární choroby), stala se plná a částečná hydrogenace většiny rostlinných olejů standardní procedurou ve Spojených státech a mnoha jiných zemích.

     Ale na konci 80. let se otázky, týkající se trans-mastných kyselin vytvořených při hydrogenaci rostlinných olejů, změnily na potenciální zdravotní problémy. Trans-mastné kyseliny v rostlinných olejích jsou vedlejší produkty hydrogenace. Tento proces chemicky přeměňuje určité nestabilní tuky na stabilní, které mohou odolávat značně vysokým teplotám a zachovávat si dlouhodobou trvanlivost v potravinových výrobcích.

     Výsledky několika významných studií ukázaly, že trans-mastné kyseliny mohou přispívat ke kardiovaskulárním chorobám. Dnes je známo, že trans-mastné kyseliny jsou horší než nasycené mastné kyseliny s ohledem na jejich dopad na obsah cholesterolu v  organismu.

     Až do této doby obsahovala většina slunečnice pěstované ve Spojených státech a ve světě většinou polynenasycené mastné kyseliny s vysokým obsahem linolové kyseliny (omega-6). Tento produkt je skvělý salátový olej, ale neodolává teplotám dosahovaných v komerčních pánvích a musí být pro takové použití hydrogenován. Při bohaté zásobě sójového oleje, který je cenově velmi konkurenceschopný, se domácí trh stal úplně závislým na hydrogenovaném sójovém oleji pro účely smažení a pečení. Americký slunečnicový olej byl exportován převážně do Mexika, Severní Afriky a na Střední východ, protože tyto oblasti byly ochotné platit nevelké prémie za tento olej. Ale produkce slunečnice, která se objevila v Argentině, tyto prémie snižovala.

     V roce 1995 rozhodla asociace National Sunflower Association (NSA) o „změně svého oleje“ na základě předtuchy, že spotřebitelé by mohli mít v budoucnu zdravotní problémy s trans-mastnými kyselinami. NSA zřídila speciální výzkumnou jednotku, aby vyvinula slunečnicový olej s polovičním obsahem kyseliny olejové. Bylo očekáváno, že slunečnicový olej s vyšším obsahem mononenasycené kyseliny olejové by byl mnohem stabilnější než tradiční olej, který obsahuje hlavně polynenasycenou kyselinu linolovou.

 

Změna oleje

     Když byla zahájena práce na vývoji tohoto oleje, odvětví zabývající se slunečnicí již mělo zkušenosti s odrůdou s vysokým obsahem kyseliny olejové vyvinuté v rámci patentu na začátku 80. let. Vědci z výzkumné organizace ARS (Agricultural Research Service) amerického ministerstva zemědělství  spolupracovali se soukromým sektorem ve svých tradičních šlechtitelských programech, aby vyvinuli hybridy slunečnice s polovičním obsahem kyseliny olejové. Počáteční testování výsledného oleje nazvaného NuSun bylo velmi slibné. Farmáři se nemohli rozhodnout, zda by měli pěstovat nové hybridy, aniž by měli dostatečné množství informací o výnosech. Proto byly zřízeny plochy pro rozsáhlá testování, kde by se farmáři mohli podívat na nové hybridy a získat srovnávací údaje o výnosech. Tyto rostliny získaly cenové prémie za Nusun, a tak poskytly pěstitelům stimul.

     Problém trans-mastných kyselin se dostal do centra pozornosti na přelomu století, kdy několik státních spotřebitelských skupin podalo petici americkému úřadu Food and Drug Administration a žádalo o uvádění trans-mastných kyselin na etiketě výrobků.  Po oznámení  úřadu o záměru vyžadovat toto označování vypustilo několik hlavních potravinářských firem hydrogenované oleje ihned ze svých etiket. Společnost Frito Lay, jedna z největších uživatelů rostlinného oleje ve Spojených státech, byla první, která tak učinila, což rozproudilo trh s olejem. Označování trans-mastných kyselin je vyžadováno od konce roku 2005 v Kanadě a od ledna 2006 i ve Spojených státech.

 

Alternativy k trans mastným kyselinám

     NuSun a slunečnicové oleje s vysokým obsahem kyseliny olejové útočí na severoamerický trh. Bohužel, pro odvětví slunečnice byl rok 2004 rokem s rekordně nízkými teplotami během vegetační sezóny a tudíž s velmi špatnou produkcí. Výsledkem byla plodina s nízkými výnosy. V sezóně roku 2005 byly pěstební plochy značně větší než v předešlém roce. Z odhadovaného 2,2 milionů akrů slunečnice typu s kyselinou olejovou vysetých v roce 2005, je odhadovaných 80 % hybridy NuSun nebo hybridy s vysokým obsahem kyseliny olejové. Cca 95 % oleje NuSun zůstane v Severní Americe. Společnosti jako Frito Lay, Smucker´s, Procter and Gamble, Old Dutch, Kellog´s, Pepperidge Farm jsou právě ty společnosti, které  používají tento olej. Množství kanadských firem, jako například New York Fries, používají rovněž olej NuSun nebo slunečnicové oleje s vysokým obsahem kyseliny olejové. Očekává se, že počet uživatelů se zvýší, jak se zvýší i dodávky oleje.

     Jiné přirozeně stabilní oleje na trhu zahrnují kukuřičný a bavlníkový olej. Ty jsou oba vedlejším produktem jiných průmyslových odvětví, proto produkce těchto olejů se nebude zvyšovat pouze na základě poptávky oleje. V současnosti byla vyvinuta i kanola s vysokým obsahem kyseliny olejové a je již rovněž na trhu. Ale nedojde ve velkém měřítku k obratu ke kanole s vysokým obsahem kyseliny olejové, protože tradiční kanola je velmi uznávána jako vynikající salátový a stolní olej. V současnosti probíhá úsilí v odvětví sóji, které směřuje ke snížení obsahu kyseliny linolové (nejméně stabilní mastné kyseliny) v oleji a jeho malé objemy budou v tomto roce již k dispozici na trhu. Problémem pro adaptaci sójového oleje je to, že tento olej hraje druhotnou roli v hodnotě sóji, která je primárně pěstována pro protein.

     Jedním z problémů trhu je využití palmového oleje namísto částečně hydrogenovaného rostlinného oleje. Palmový olej je přirozeně velmi stabilní, ale má také dosti vysoký obsah nasycených mastných kyselin. U některých skupin spotřebitelů panuje obava, že některé potravinářské společnosti se mohou přeorientovat z hydrogenovaných olejů na palmový olej, což sníží obsah trans-mastných kyselin, ale zvýší množství nasycených mastných kyselin. Argumentují tím, že zdraví veřejnosti utrpí, protože nasycené mastné kyseliny jsou dlouho označovány jako hlavní viník kardiovaskulárních chorob. Je jisté, že stejné skupiny spotřebitelů, které vynesly trans-mastné kyseliny do centra zájmu, se budou chovat stejně,  jestliže palmový olej získá značný podíl na trhu.

     Trans-mastné kyseliny nezůstanou pravděpodobně jen americkým a kanadským problémem. Dánsko již podniklo činnost, která by eliminovala trans-mastné kyseliny v potravinových výrobcích a Evropská unie začíná o tomto problému podrobně debatovat. Mnoho jiných států tento příklad následuje.

Seed World, 143, 2005, č. 9, s. 28 - 29    Zdroj info ÚZPI


Hodnocení => průměr 025
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář