Renata Šarjaková, 14. duben 2006
Jak se vyšetřuje ptačí chřipka
Testuje se v několika krocích od stanovení viru až po zjištění patogenity a potvrzení nebo vyvrácení N1.
Na ptačí chřipku se v rámci monitoringu vyšetřují uhynulí volně žijící ptáci, a to jednotlivci vodních druhů (např. labutě, kachny a divoké husy); ostatní ptáci se vyšetřují v případě hromadných úhynů. Inspektoři krajských veterinárních správ rozhodnou o nutnosti vyšetřit a zajistí zaslání ptáků na vyšetření do Národní referenční laboratoře pro ptačí chřipku ve Státním veterinárním ústavu Praha, nebo do Státního veterinárního ústavu Jihlava anebo do Státního veterinárního ústavu Olomouc. Tento způsob provádění monitoringu upravuje Rozhodnutí Komise z 21. června 2005 č 2005/464/ES.
U uhynulých volně žijících ptáků se provede metodou PCR a kultivací vyšetření na přítomnost viru. Je-li vir ptačí chřipky přítomen zjišťuje se,  zda se jedná o H5. Výsledek je znám do tří dnů. Dalšími testy se stanoví patogenita a zjišťuje se, zda jde o vysoce patogenní virus. Následně se provádí stanovení neuraminidázového antigenu, tj. zda se jedná o N1. Při vyšetřování spolupracují české laboratoře úzce s referenční laboratoří EU ve Velké Británii ve Weybridge.
Lze předpokládat, že se  zvyšováním tepla a v dohledné době končícími tahy ptáků se riziko masivního šíření ptačí chřipky sníží.
SVS ČR, 6. 4.06                                            Zdroj info ÚZPI     

Hodnocení => průměr 032
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář