Odkazy
- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
Aktuality
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
Renata Šarjaková, 3. duben 2006
Evropské zkušenosti se zákazem antibiotik
Evropské zkušenosti se zákazem antibiotik
Zákaz antibiotických krmných doplňků v EU se neprojevil ve snížení rezistence lidí vůči antibiotikům.
Evropská unie zakázala užívání avoparcinu – rozšířeného antibiotického krmného aditiva pro hospodářská zvířata - v roce 1997 i přes to, že zákaz nebyl podpořen vědeckým výborem pro výživu zvířat (SCAN), složeným z odborníků z různých zemí EU. V roce 1999 byl v EU zakázán bacitracin, spiramycin, tylosin a virginiamycin.
Od prvního ledna 2006 jsou zakázány zbývající antibiotická krmná aditiva pro hospodářská zvířata produkující potraviny.
Odborníci z USA uvažují také o zákazu užívat antibiotická krmná aditiva a současně zvažují zkušenosti získané v tomto směru v EU. Ukazuje se, že je potřeba provést hodnocení účinku zákazu a zjistit, jaký měl vliv na problém rezistence lidí vůči antibiotikům.
Na základě několikaletého sledování a hodnocení se zjišťuje, že téměř neexistují zprávy, které by podpořily tvrzení, že užití antibiotických krmných aditiv u zvířat má souvislost s problémem rezistence lidí vůči antibiotikům. Tento závěr je dále podporován skutečností, že z 20 nejzávažnějších bakteriálních infekcí spojených s antibiotickou rezistencí u lidí jich 12 nelze spojovat s aplikací antibiotik u zvířat, protože se jedná o bakterie, které nelze získat potravním řetězcem. U zbývajících osmi infekcí, u nichž se předpokládá, že existuje přenos rezistentních bakterií ze zvířat na lidi (ve většině případů se jedná o neprokázanou domněnku) se potvrdil přenos rezistentních bakterií u 1 % (ale většinou u méně než 0,5 %) všech případů.
EU zakázala aplikaci různých antibiotických krmných aditiv v množství určeném pro podporu růstu. Důsledkem zákazu byly enterické zdravotní problémy u zvířat a aplikace terapeutických dávek antibiotik. Bylo prokázáno, že původní aplikace antibiotik pro podporu růstu měla i preventivní účinek proti nemocím a podporovala zdraví zvířat.
I přesto, že zákazem aplikace antibiotických krmných aditiv v EU se docílilo snížení rezistence u indikačních bakterií v syrových potravinách živočišného původu, nedošlo k měřitelnému zlepšení v problému s rezistencí lidí vůči antibiotikům. Podle odborníků je důvodem skutečnst, že monitorování antibiotické rezistence u bakterií v syrovém mase nezasahuje ty bakterie, které se mohou skutečně dostat ke spotřebiteli. Správné vaření potravin živočišného původu ničí všechny bakterie, kterými mohou být kontaminovány a mrtvé bakterie nemohou vyvolat rezistenci vůči antibiotikům u lidí.
Z průzkumu se zjišťuje, že zatímco se výskyt nemocí z potravin v USA stále snižuje, v EU se zvyšuje (minimálně těch, které jsou vyvolané bakteriemi jako jsou salmonely a kampylobakter). Je stále zřejmější, že se zákazy antibiotických krmných aditiv neprojeví v bezpečnějších potravinách.
WATT Poultry USA, 7, 2006, č. 2, s. 34-39
Zdroj info ÚZPI
Od prvního ledna 2006 jsou zakázány zbývající antibiotická krmná aditiva pro hospodářská zvířata produkující potraviny.
Odborníci z USA uvažují také o zákazu užívat antibiotická krmná aditiva a současně zvažují zkušenosti získané v tomto směru v EU. Ukazuje se, že je potřeba provést hodnocení účinku zákazu a zjistit, jaký měl vliv na problém rezistence lidí vůči antibiotikům.
Na základě několikaletého sledování a hodnocení se zjišťuje, že téměř neexistují zprávy, které by podpořily tvrzení, že užití antibiotických krmných aditiv u zvířat má souvislost s problémem rezistence lidí vůči antibiotikům. Tento závěr je dále podporován skutečností, že z 20 nejzávažnějších bakteriálních infekcí spojených s antibiotickou rezistencí u lidí jich 12 nelze spojovat s aplikací antibiotik u zvířat, protože se jedná o bakterie, které nelze získat potravním řetězcem. U zbývajících osmi infekcí, u nichž se předpokládá, že existuje přenos rezistentních bakterií ze zvířat na lidi (ve většině případů se jedná o neprokázanou domněnku) se potvrdil přenos rezistentních bakterií u 1 % (ale většinou u méně než 0,5 %) všech případů.
EU zakázala aplikaci různých antibiotických krmných aditiv v množství určeném pro podporu růstu. Důsledkem zákazu byly enterické zdravotní problémy u zvířat a aplikace terapeutických dávek antibiotik. Bylo prokázáno, že původní aplikace antibiotik pro podporu růstu měla i preventivní účinek proti nemocím a podporovala zdraví zvířat.
I přesto, že zákazem aplikace antibiotických krmných aditiv v EU se docílilo snížení rezistence u indikačních bakterií v syrových potravinách živočišného původu, nedošlo k měřitelnému zlepšení v problému s rezistencí lidí vůči antibiotikům. Podle odborníků je důvodem skutečnst, že monitorování antibiotické rezistence u bakterií v syrovém mase nezasahuje ty bakterie, které se mohou skutečně dostat ke spotřebiteli. Správné vaření potravin živočišného původu ničí všechny bakterie, kterými mohou být kontaminovány a mrtvé bakterie nemohou vyvolat rezistenci vůči antibiotikům u lidí.
Z průzkumu se zjišťuje, že zatímco se výskyt nemocí z potravin v USA stále snižuje, v EU se zvyšuje (minimálně těch, které jsou vyvolané bakteriemi jako jsou salmonely a kampylobakter). Je stále zřejmější, že se zákazy antibiotických krmných aditiv neprojeví v bezpečnějších potravinách.
WATT Poultry USA, 7, 2006, č. 2, s. 34-39
Zdroj info ÚZPI
Vytiskni tuto stránku
Hodnocení
=> průměr 120