Pokud zemědělci zacházejí se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo hrozí zvýšené nebezpečí znečištění vod, musí mít vypracovaný plán opatření pro případy havárie, tedy havarijní plán, dále pak musí zaznamenávat provedená opatření a tyto záznamy uchovávat pět let. Havarijní plán schvaluje příslušný vodoprávní úřad.

V listopadu 2005 byl k vodnímu zákonu vydán prováděcí předpis, vztahující se přímo k § 39 „Závadné látky“ a § 41 „Povinnosti při havárii“. Tímto předpisem je vyhláška MŽP č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárii, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 2006. To mimo jiné přináší zemědělcům povinnost mít k tomuto datu havarijní plán upravený v souladu s požadavky této vyhlášky.

Plné znění této vyhlášky, která vyšla dne 16. 11. 2005 (sbírka zákonů, částka 158), lze získat např. na internetové adrese ministerstva vnitra:

 http://www.mvcr.cz/sbirka/2005/sb158-05.pdf

Vyhláška č. 450/2005 Sb. dále přímo vymezuje, co je to zacházení se závadnými látkami „ve větším rozsahu“ – je to vždy, když se jedná o zacházení s těmito látkami právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou.

Pokud je však se závadnou látkou i v rámci podnikání nakládáno v menším množství než stanoví vyhláška limitem nebo je s nimi zacházeno vyjmenovaným způsobem, pak se o zacházení ve větším rozsahu nejedná a povinnost vypracování havarijního plánu se na tyto látky nevztahuje. O zacházení se závadnými látkami ve větším rozsahu se nejedná např.:

-           při nakládání s kapalnými závadnými látkami v množství do 500 l  (zařízení), příp. 1000 l (přenosné obaly),

-           při nakládání s pevnými závadnými látkami v množství do 1000 kg,

-           v případě jejich použití jako PHM v dopravních a mechanizačních prostředcích,

-           při přímé aplikaci hnojiv, statkových hnojiv a přípravků na ochranu rostlin (v § 2, písm. b/ a písm. c/  vyhlášky č. 450/2005 Sb. je terminologická nepřesnost – na rozdíl od platné terminologie zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, bylo v havarijní vyhlášce použito pojmu „hnojiva“ v obecném smyslu).

Uživatelem závadných látek je každý, kdo s těmito látkami zachází, tedy když je těží, vyrábí, zpracovává, skladuje, zachycuje, dopravuje, používá, zneškodňuje, distribuuje, prodává nebo s nimi jinak zachází.

Náležitosti havarijního plánu

 Havarijní plán obsahuje vymezení uceleného provozního území, pro které je zpracován, a údaje o uživateli závadných látek (jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa trvalého pobytu, popřípadě adresu místa pobytu, jde-li o fyzickou osobu, jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, adresu místa podnikání a identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, jde-li o podnikající fyzickou osobu, a obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu). V případě, že uživatel závadné látky není totožný s vlastníkem nebo vlastníky uceleného provozního území nebo zařízení, uvedou se tyto údaje i o vlastníkovi nebo vlastnících, popřípadě i o nájemci nebo nájemcích uceleného provozního území nebo jednotlivých zařízení.

Osnova havarijního plánu

a)  jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa trvalého pobytu, dosažené odborné vzdělání a telefonické spojení na autora havarijního plánu, jméno, popřípadě jména a příjmení statutárního zástupce uživatele závadných látek a kontaktní spojení na něj, jde-li o právnickou osobu, jména, popřípadě druhá jména, příjmení a funkční zařazení osob, určených uživatelem závadných látek k zajištění plnění úkolů podle havarijního plánu a telefonické spojení na ně,

b)  seznam závadných látek, se kterými uživatel zachází, identifikační údaje a vlastnosti těchto látek uvedené v příloze  vyhlášky, popřípadě v bezpečnostním listu, a průměrné a nejvyšší množství závadných látek, se kterými se nakládá,

c)  seznam zařízení, ve kterých se zachází se závadnými látkami, včetně technických parametrů jednotlivých zařízení a popisu kanalizace zařízení a jejich technické výkresové dokumentace; dokumentace odvodnění zahrnuje celou cestu odtoku odpadní vody od jejího vzniku v zařízení až po výpust odpadní vody do povrchových vod, popřípadě do kanalizace pro veřejnou potřebu, a dále celou cestu odtoku srážkových vod dešťovou kanalizací,

d)  výčet a popis možných cest havarijního odtoku závadných látek a odtoku vod použitých k hašení a z toho vyplývajících ohrožených objektů, včetně horninového prostředí, podzemních zařízení (zejména kolektorů, technologických kanálů a kanalizací) a povrchových a podzemních vod jako pravděpodobných koncových recipientů uniklých závadných látek,

e)  výčet a popis stavebních, technologických a konstrukčních preventivních opatření, včetně jejich parametrů,

f)  výčet a popis organizačních preventivních opatření a technických prostředků (druh, množství, účel) využitelných při bezprostředním odstraňování příčin a následků havárie, včetně situace s vyznačením místa uložení těchto technických prostředků, popřípadě spojení na smluvního dodavatele těchto služeb, včetně způsobu jejich dodání,

g)  popis postupu po vzniku havárie v členění na:

1. bezprostřední odstraňování příčin havárie

2. hlášení havárie

3. zneškodňování havárie

4. odstraňování následků havárie

5. vedení dokumentace o postupech použitých při zneškodňování a odstraňování      následků havárie,

h)  zásady ochrany a bezpečnosti práce při havárii a její likvidaci,

i)   personální zajištění činností podle havarijního plánu včetně telefonického spojení na tyto osoby, schéma řízení při bezprostředním odstraňování příčin havárie, a to i pro doby omezené činnosti uživatele závadných látek, zejména mimo pracovní dobu nebo v období dovolených,

j)   adresy a telefonická spojení na správní úřady, subjekty účastnící se zneškodňování havárie a případně i jiné odborné subjekty a další zainteresované právnické i fyzické osoby, především na:

1. Hasičský záchranný sbor České republiky,

2. jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany,

3. Policii České republiky,

4. správce povodí, v jehož územní působnosti se ucelené provozní území nachází,

5. místně příslušný vodoprávní úřad,

6. místně příslušný inspektorát České inspekce životního prostředí, oddělení ochrany vod,

7. zdravotnickou záchrannou službu,

8. místně příslušný obecní, popřípadě městský úřad,

9. místně příslušný krajský úřad,

10. příslušný orgán ochrany veřejného zdraví,

11. Český inspektorát lázní a zřídel v případě dotčení ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodních minerálních vod,

12. správce vodního toku, v jehož povodí se ucelené provozní území nachází,

13. vlastníka, popřípadě provozovatele kanalizace, pokud je zařízení či ucelené provozní území odkanalizováno,

14. odběratele vody (§ 8 vodního zákona) bezprostředně ohrožené následky havárie,

k)  postup předávání hlášení o vzniku havárie, obsah hlášení a způsob vedení záznamů o hlášeních,

l)   kvalifikace a postupy (plány účelových školení a výcviku) zabezpečující rozvoj a udržování potřebných odborných způsobilostí ostatních osob, podílejících se na plnění úkolů stanovených havarijním plánem,

m) údaje o umístění kopií havarijního plánu, případně výpisů z něho tak, aby byly zajištěny trvalé a bezprostřední informace u jednotlivých zařízení, v nichž se nakládá se závadnými látkami.

Součástí havarijního plánu je též popis způsobu vedení záznamů a fotodokumentace o opatřeních prováděných podle havarijního plánu, popis kontrolního systému jeho funkce a provozu a způsob vyhodnocování a evidence výsledků kontrol, podrobnosti o hlášení havárií  a další podrobnosti související s plněním povinností uživatele závadných látek, zejména zásady odstraňování odpadů, které mohou při zneškodňování havárie vzniknout.

Havarijní plán se předává ke schválení na  příslušný vodoprávní úřad

 Vodoprávními úřady jsou:

-         obecní úřady,

-         újezdní úřady na území vojenských újezdů,

-         obecní úřady obcí s rozšířenou působností,

-         krajské úřady,

-         ministerstva jako ústřední vodoprávní úřad.

Ke schválenému havarijnímu plánu se připojí kopie pravomocného rozhodnutí vodoprávního úřadu, kterým byl tento havarijní plán schválen.

Údaje uvedené ve schváleném havarijním plánu se aktualizují do jednoho měsíce po každé změně, která může ovlivnit účinnost a použitelnost havarijního plánu. Aktualizovaný havarijní plán se zašle vodoprávnímu úřadu. Jsou-li v uceleném provozním území pro dopravu závadných látek manipulovány nebo skladovány závadné látky, které nejsou uvedeny v seznamu závadných látek v havarijním plánu, zašle provozovatel tohoto uceleného provozního území vodoprávnímu úřadu obratem požadované podklady.

Havarijní plán musí být dostupný

Schválený havarijní plán se uloží tak, aby byl dostupný v případě havárie. Uloží se také prohlášení jednotlivých pracovníků, kteří se závadnými látkami zachází nebo by měli v případě havárie zasahovat, že byli s obsahem schváleného havarijního plánu seznámeni.

Autor: Ing. Jan Leština, CSc., VÚRV Praha – Ruzyně

Příspěvek byl vypracován v rámci řešení projektu MZe “Odborná podpora poradenství“                                     Zdroj info ÚZPI