Problematika akrylamidu se soustřeďuje především na brambory a pečivo. Na mlékárenské konferenci v Kielu v r. 2005 byly prezentovány výsledky šetření ohledně výskytu akrylamidu v mléce jako důsledku jeho přítomnosti v krmivech. Krmiva často obsahují vedlejší produkty z různých výrob (výroba oleje, cukru, škrobů), při nichž jsou materiály podrobeny vysokým teplotám. K takovým výrobám patří i výroba pelet pro zvýšení dojivosti.

Byla provedena studie při níž byl krávě po dobu 10 dnů podáván v kapslích akrylamid v množství 1,5 g, a to nezávisle na složení krmiva. Takto vysoké množství by se nedalo očekávat ani v 1 kg krmiva, ani v celodenní dávce. Analýzy byly provedeny pomocí plynové nebo kapalinové chromatografie v kombinaci s hmotovou spektrometrií. Výsledky ukázaly, že běžně přechází do mléka 0,24 % akrylamidu, a jeho poločas rozpadu je 2,82 h. (akrylamid se rychle rozkládá především v bachoru). Přídavek akrylamidu se neprojevil ani na krávě samotné, ani na dojivosti.

Z hlediska obsahu akrylamidu byly analyzovány tři přípravky na zvýšení dojivosti. U sledovaných pelet byl zjišťován obsah akrylamidu ve vrchních vrstvách i v celých peletách. Zjištěné  hodnoty se pohybovaly mezi 136 a 182 μg na kg krmiva a nebyly zjištěny rozdíly v rozmístění akrylamidu v peletách. Nelze proto soudit, že tato látka vznikla při výrobě pelet, ale také nelze zjistit, kdy a z čeho vznikla. Pokud by akrylamid přecházel do mléka obdobně jako v testovaném případě, dal by se očekávat jeho obsah v mléce 0,2 μg/kg, což by bylo hloboko pod mezí stanovitelnosti, která činí 5 μg na kg.

Milchwissenschaft, 61, 2006, č. 1, s. 94-95   Zdroj info ÚZPI