Mimo mnoho jiných polopravd a nepravd uvádí: „Vypadá to, že se podaří sektor mléka zachránit od potřebné restrukturalizace a chovatelé dojného skotu mohou téměř slavit, protože jim možná bude z kapes zemědělců z nejchudších oblastí ČR každoročně posílán novodobý desátek. A to i přesto, že mléko je dlouhodobě v zisku. Opět se ukazuje, že silnější, bohatší a nenasytnější má vždy pravdu“.

Je velikou škodou, že představitel svazu sdružující nepochybně poctivě pracující zemědělce a sedláky z takzvaně méně příznivých oblastí, zasévá do nevládního hnutí sémě nenávisti a zášti. Dalo by se to jistě pochopit, kdyby měl Milan Boleslav v tom, co píše, pravdu. Ale jak je to s páně Boleslavovou pravdou, posuďte sami.

Je třeba konstatovat, že platby na velkou dobytčí jednotku (VDJ) jsou platbami oddělenými od produkce a jsou vztaženy na krávy (záměrně neuvádím dojnice), které byly ve stavu k 31. 3. 2007. Milan Boleslav má pravdu v tom, že dotace dostávají i ti, kteří již nic nechovají. To ale není chyba chovatelů mléčného skotu, ani představitelů agrární komory. Naproti tomu dotace na krávy bez tržní produkce mléka (KBTPM) jsou dotacemi vztahujícími se k produkci, jinými slovy, čím více má chovatel zvířat, tím větší dotaci obdrží. 

Jaký je vývoj plateb za výše uvedené dotační tituly dokumentuje tabulka.

Vývoj plateb v dotačních titulech (Kč/kus)

Z tabulky je zřejmé, jaký je vývoj dotací na dojené krávy a krávy bez tržní produkce. K zásadnímu zlomu ve výpočtu dotací došlo v roce 2008. Ministerstvo zemědělství tuto změnu argumentovalo tím, že vyšší cena mléka zabezpečuje chovatelům dostatečnou rentabilitu a že tedy není nutné dojené krávy tak masívně podporovat. Zajisté tomu tak v roce 2008 bylo. Cena mléka začala narůstat v druhé polovině roku 2007 a pozitivní trend pokračoval i v prvních měsících roku 2008. Po této euforii zemědělců vyrábějících mléko, přišlo tvrdé vystřízlivění. Cena mléka zažila neskutečný propad a v roce 2009 se pohybovala někde na úrovni šest korun za litr, tedy na ceně  roku 1994. Že se řada zemědělců ocitla na pokraji bankrotu, není třeba připomínat.

Ještě jedna změna v systému doplňkových plateb přišla v roce 2008, a to dost zásadní. Do roku 2007 včetně se vyplácely dotace v rámci národních doplňkových plateb na plochu na výměru orné půdy. Od roku 2008 došlo ke změně. Základem výpočtu v rámci těchto dotací se stala výměra zemědělské půdy, tedy i trvalých travních porostů.

Všechna tato opatření směřovala k posílení podpor pro zemědělce pracujících v méně příznivých oblastech. Bylo to v období, kdy cenová úhrada za komodity, a nejen mléka, byla na úrovni, která zabezpečovala zemědělcům v produkčních oblastech dostatečnou rentabilitu své výroby a dotace byly tou pověstnou třešínkou na onom pomyslném dortu. Koneckonců, tak tomu bylo a je i v západní Evropě. Krize však přinesla zásadní zvrat. Není komodity, která by zemědělcům vynášela. A kupodivu nejhůře jsou na tom ti, kteří se zabývají klasickou zemědělskou výrobou. Přímo vražednou kombinací je pak intenzivní výroba mléka bez možností čerpání dotací na agroenvi a LFA. Bylo to však taky v době, kdy ministerstvo zemědělství řídil Petr Gandalovič a kdy agrární komora neměla ani jednoho zástupce v jinak početném sboru poradců ministra.

A kdo jsou oni rentiéři, o kterých píše předseda Milan Boleslav v bulletinu svazu a kteří lobbují za údajné ekonomické nesmysly pro výrobce mléka. No, to opravdu nevím, i když jsem se já nebo viceprezident AK ČR Ing. Bohumil Beladazúčastnili všech porad u náměstka ministra zemědělství Stanislava Kozáka. Možná měl na mysli předsedu Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Ing. Zdeňka Koubka, který skutečně prodal svůj podíl ve firmě, ale ze zcela prozaických důvodů. Odešel na zasloužený odpočinek, tedy do důchodu, a na to má každý právo.

Všichni zemědělci se mají ne zrovna dobře. I ti, kteří hospodaří na horách, i ti, kteří hospodaří v rovině. Daleko nejhůře jsou na tom však ti, kteří vůbec něco dělají. A místo toho, abychom pracovali na společných tématech, které před námi stojí, a tím bezesporu nejzávažnějším je vybojovat stejné podmínky v EU pro všechny zemědělce po roce 2013, dohadujeme se přes média, jestli Jenda dostává více než Franta a naopak. Oba dostávají málo na rozdíl od Hanse či Franze od vedle. A na tom bychom měli společně pracovat.

Ing. Jindřich Šnejdrla
viceprezident AK ČR