Vzkaz ministra zemědělství účastníkům semináře Zemědělského svazu ČR ve Žďáru nad Sázavou

Ministr zemědělství Jakub Šebesta ve svém příspěvku hodnotí aktuální situaci v českém zemědělství především v souvislosti s vrcholící ekonomickou krizí.

23.9.2009

• Chtěl bych především poděkovat za pozvání k účasti na tomto semináři. Setkáváme se v době, která není zemědělství, ale ani dalším odvětvím národního hospodářství, právě nakloněna.
• Jak dobře víte, mojí hlavní prioritou po nástupu do funkce ministra zemědělství byla snaha o zmírnění negativních dopadů ekonomické krize na zemědělský sektor a také pomoc odvětvím, které mají vážné problémy.
• Dovolte mi proto nyní představit hlavní kroky a nástroje, které Ministerstvo zemědělství v současné chvíli realizuje pro zmírnění této nepříznivé situace.
•  Hlavní bitvou, která se odehrává právě těchto dnech, je boj o podobu státního rozpočtu na rok 2010 a výše finančních prostředků určená pro jednotlivé kapitoly. Moji snahou, kterou jsem několikrát veřejně prezentoval, bylo získat finanční prostředky na udržení národních doplňkových plateb. V původním návrhu kapitoly Zemědělství rozpočtu, který ministr financí Eduard Janota předložil vládě, byla v kolonce doplňkových plateb uvedena nula. Teprve po dalších jednáních s ministrem financí i premiérem Fischerem, kteří měli pochopení pro tíživou situaci v zemědělství, se podařilo navýšit kapitolu rozpočtu o další dvě miliardy korun, které jsou určeny převážně právě na doplňkové platby TOP UP.
• Nesporně dobrou zprávou také je, že se v Bruselu podařilo vyjednat možnost vyplácet finanční prostředky na jednotnou platbu na plochu v roce 2009 již v předsunutém termínu, konkrétně od 16. října. I další platby budou brzy zemědělcům k dispozici v co nejkratších možných termínech. Jedná se o více než 30 tisíc žádostí, jejichž administrace znamená obrovský tlak na Státní zemědělský intervenční fond. Přesto jsem se rozhodl jít touto cestou, protože jsem si dobře vědom toho, že zemědělci na tuto podporu už netrpělivě čekají.
• Je zřejmé, že nejtíživější situace je nyní v odvětví produkce mléka. Rád bych zde připomenul již spuštěná opatření a představil nové nástroje, které by měly pomoci tomuto sektoru.
• Na podporu mléčného sektoru bylo na evropské úrovni zavedeno několik opatření: jedná se vývozní subvence, podporu soukromého skladování másla a intervenční nákupy másla a mléka. Podpůrné režimy měly být původně ukončeny v srpnu 2009, avšak vzhledem k pokračující krizi v sektoru mléka došlo k jejich prodloužení. Současně se navýšily částky vývozních subvencí na některé mléčné výrobky. A byl to také hlas české delegace, který na jednání v rámci EU zazníval a tato opatření důrazně podporoval.
•  Česká republika se také snaží prosadit navýšení finančních prostředků ze strany Evropské komise na podporu propagace mléčných výrobků. Považuji tuto cestu za další možnost ke zlepšení situace v sektoru.
•  Doposud realizovaná opatření v rámci EU představují částku ve výši 350 milionů EUR a odhadovaná celková výše, vzhledem k prodloužení platnosti těchto opatření, se bude pohybovat kolem 600 milionů EUR.
• Jistým oživením na trhu mléka je a do budoucna určitě bude opětovné zavedení národní podpory programu „školní mléko“, které umožňuje podpořit širší přístup žáků ke zdravým výrobkům. Vyloučení národní podpory pro školní rok 2008/2009 negativně ovlivnilo cíl programu. Došlo k razantnímu snížení poptávky po dotovaných mléčných výrobcích ve školách o více než 60 %. Jak víte, podíl tohoto programu na celkové konzumaci mléka a mléčných výrobků není úplně zásadní, ale z hlediska zvýšení poptávky a výchovy zákazníků hraje bezesporu významnou roli.
• Od roku 2010 se připravuje možnost využít podpory pro sektor mléka na základě čl. 68 nařízení Rady. Členským státům je umožněno využít 3,5 % finančních prostředků určených na SAPS na podporu citlivých sektorů. Česká republika se rozhodla, že celou část využije pro podporu sektoru mléka. K dispozici tak bude cca 800 milionů korun.
• Probíhá také příprava na spuštění programu podpory dobrých životních podmínek dojnic, který nyní počítá s dvěma kritérii – úprava paznehtů a snížení plošného zatížení stájí skotem. Celkově zde bude možné čerpat cca 800 milionů korun.
• Rád bych také připomenul možnost využít zvýšených sazeb podpory pojištění v rámci PGRLF, a to jak v rostlinné výrobě, tak v chovu zvířat.
• Jsem přesvědčen, že na podporu sektoru mléka dělá ČR maximum možného, jedná se ale o celoevropský problém, který nemá jednoduché řešení. Nicméně věřím, že zmíněné podpory společně s ekonomickým oživením celé zemědělské produkce přinesou tolik potřebné impulsy, které vyvedou odvětví mléka zpět do kladných čísel.
• Nyní mi dovolte krátce zhodnotit letošní sklizeň obilovin. Celková odhadovaná sklizeň obilovin včetně kukuřice bude ve výši přes 7 a půl milionu tun a to z plochy o rozloze přesahující 1 a půl milionu hektarů.   Jedná se tedy o mírně nadprůměrnou produkci, která svým objemem plně zabezpečuje kvantitativní pokrytí domácí spotřeby.
• Pro zjištění kvality letošní produkce bylo analyzováno 400 vzorků potravinářské pšenice ze všech krajů ČR. Potvrzuje se, že letošní vzorky mají v průměru nižší objemovou hmotnost, číslo poklesu a nižší obsah příměsí než mělo pšeničné zrno sklizené v letech 2006–2008. Zároveň dosud analyzované zrno potravinářské pšenice má v průměru dobrou pekárenskou kvalitu.   
• Přesto však velmi pozorně vnímáme negativní signály o vývoji cen obilovin.
• Za důležitou považuji i diskuzi, která nyní v Bruselu odstartovala, a která by měla přispět k narovnání vztahů mezi prvovýrobci, zpracovateli a obchodními řetězci.
• Jistě Vás zajímá i stav příprav dotačních programů pro rok 2010. Současný návrh státního rozpočtu nyní počítá s finanční částkou pro dotační programy ve výši 900 milionů korun a příslušný materiál Vám bude předložen v rámci vnějšího připomínkového řízení během října.
• Chtěl bych Vám do dalšího období především popřát dostatek trpělivosti, vůle a odhodlání se s krizí poprat. Slibuji Vám, že dokud budu stát v čele resortu, budeme se já i ministerstvo zemědělství prát po Vašem boku.