Zemědělci v Česku si tak budou muset mnohem více hledět, jak zacházejí se životním prostředím. .

Kromě už existujících postihů nové předpisy stanoví pokuty až do výše 250 tisíc korun například za nesprávné údaje v žádostech o dotace nebo když zemědělec státu nepřizná, že rozorává meze.

Nový zákon totiž stanoví mnohem pečlivější kontrolu evidence užívání půdy. Rozorávání mezí je jedním z nejčastějších prohřešků zemědělských podniků.

Přísně zakázaným ukrajováním mezí si totiž firmy nahánějí hektary. Čím větší mají výměr na plochu, tím více dotací dostávají. Právě dotace na plochu jsou nejštědřejším a zároveň automatickým příspěvkem Unie.

Stát bude podle zákona také mnohem efektivněji provádět kontroly, zda například zemědělci nevypouštějí močůvku do svého okolí nebo dobře zacházejí se zvířaty. Desítka státních institucí k tomu bude používat jednotný systém.

"Výsledky kontrol dostane Státní zemědělský intervenční fond pro rozhodování o poskytování dotací," uvedl ministr zemědělství Jakub Šebesta.

Porušení "dobré hospodářské praxe" stát od ledna tohoto roku trestá nejen pokutou, ale i srážkou z dotací. Mezi zapovězené činnosti patří také pěstování širokořádkových plodin (hlavně kukuřice nebo řepy).

Ty totiž na kopcích nezadržují vodu a při povodních se půda odplavuje z polí. Za znečištění obcí po povodních chtějí také někteří starostové zemědělce žalovat.

Vodní erozí v důsledku špatného zacházení s půdou je přitom podle ministerstva životního prostředí ohrožená skoro polovina veškeré orné půdy v zemi. Na mnoha místech podle ministerstva zemědělství odplavaly tuny zeminy a několikanásobně byly překročeny povolené limity.