„Dá se očekávat, že se zájem cizinců o tuto půdu zvedne,“ říká soukromý zemědělec Pavel Pouba z Tymákova na Plzeňsku. Cizinci tak budou českým farmářům konkurovat více než v současnosti. Současně by podle některých farmářů mohli způsobit zvednutí cen půdy.

Růst cen potvrzují i někteří analytici. „Změna legislativy ceny rozhýbá, ale nikoli dramaticky. Očekáváme cenový nárůst v horizontu pěti, maximálně deseti procent,“ říká Miroslav Somr, výkonný ředitel AAAIndustry.cz.

Přesto farmáři neočekávají, že by vlna zájmu ze strany cizích státních příslušníků stoupla příliš velkou měrou. Cizinci se totiž v Čechách usazovali již dříve, a to ve velkém množství. „Převážnou část půdy v našem regionu mají cizinci,“ prozrazuje Gabriel Kužel z Chebu. A ti si pořizovali půdu nejenom od soukromých vlastníků, ale dokonce i ze státního pozemkového fondu.

Stačilo jim k tomu jenom jedno. Najít si českého společníka a založit s ním společnost s ručením omezeným. „Prodeje probíhaly přes takzvané bílé koně, ať už byl zákon, nebo nebyl,“ říká zemědělec Karel Zíka z Heřmaně u Protivína.

Nevýhodou této metody ovšem pro cizince byla nezbytná spoluúčast Čecha a problémy se založením „eseróčka“. To totiž trvá i několik měsíců. Pokud si rozhodli koupit již založenou společnost, vyšlo je to na několik desítek tisíc.

Na nutnosti změnit podmínky zákona se přitom již delší dobu shodovala řada politiků i analytiků. „Byl to jeden z našich dlouhodobých závazků,“ říká senátor Jiří Čunek. Proto podle něj novela pravděpodobně v Senátu projde, i když se dá očekávat bouřlivá diskuse.

Navíc novela cizincům ulehčí pouze zčásti. Jednou z podmínek, za kterých si mohou půdu pořídit, je, že již minimálně tři roky hospodaří ve stejném či sousedním katastru.