Poslanci ČSSD a KSČM narychlo přilepili k rozsáhlé vládní pozemkové novele návrh, aby si státní půdu mohly kupovat i firmy, lhostejno, jestli je vlastní cizinci.

"Celý proces prodeje státní půdy odstartovaný v roce 1999 se tím úplně změní. Proč takto razantně měnit pravidla hry, když všechny pozemky původně určené k prodeji ještě prodané nejsou?" ptá se například poslanec Jiří Hanuš (KDU-ČSL) z menšinového tábora odpůrců novely.

Ostatní poslanci zemědělského výboru prý navíc do poslední chvíle netušili, s jakým pozměňovacím návrhem sociální demokraté a komunisté přijdou. "Překvapilo nás to," uvedl předseda výboru Jiří Papež (ODS).

Během jednoho týdne se levici podařilo změnit celý smysl zákona o prodeji půdy z roku 1999. Rychlou akci podpořil také přijatý návrh ministra zemědělství Jakuba Šebesty (dosazený do vlády za ČSSD) na zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením zákona na 48 hodin.

Autor změny Ladislav Skopal (ČSSD) podle svých slov chce, aby se pozemky vlastněné soukromými osobami dostaly k zemědělským firmám, které většinou na této půdě hospodaří.

"Většina lidí, kteří si tu půdu od státu koupili, jsou zástupci zemědělských společností. Tito lidé jsou z velké části už důchodového věku a my chceme, aby ji mohli převést na firmu, která na ní hospodaří," tvrdí poslanec.

Privatizace zemědělské půdy se rozjela před deseti lety. Příprava normy už tehdy vzbuzovala vášně kvůli tomu, aby na půdu dosáhli především čeští zemědělci, nikoli cizinci (tento zákaz obsahovala také změna devizového zákona). Agrární tamtamy proto léta hovoří o bílých koních, kteří zemědělskou půdu v Česku drží pro zahraničního investora.

Zákon o prodeji půdy z roku 1999 také určil, že si půdu od státu v Česku mohly kupovat pouze fyzické osoby. Pokud poslanci přijatou novelu schválí i Senát a podepíše prezident, budou si jakékoli firmy moci zatím koupit dosud neodstátněné pozemky.

Měkčí pravidla se budou také vztahovat i na již prodanou půdu (asi půl milionu hektarů). Tu budou moci její vlastníci převést v podstatě na kohokoli, a to včetně výhodných splátek pro stát rozložených do třiceti let.

Tato půda má dnes i několikanásobně vyšší tržní cenu, než za kterou ji drobní majitelé od státu získali.

Záměr ČSSD by se mohl minout účinkem. Soukromí majitelé půdy totiž mohou podlehnout lukrativním nabídkám zahraničních firem, které jim za pole nabízejí zpravidla více peněz než české společnosti.

Poslanci proto v zákoně nechali podmínku, že si konkrétní pozemek bude moci koupit jen podnik, který v daném místě zemědělsky hospodaří alespoň tři roky. "Na papír se dá napsat cokoli. Firem se zahraničními vlastníky v daňových rájích tady už vznikly desítky. Nějakou činnost už vykážou," uvedl zemědělec, který si přál zůstat v anonymitě.

Narážel na devětašedesátiletého těžko dosažitelného Itala Mauro Piccininiho, který figuruje hned ve třicítce tuzemských firem, v jejichž názvu je Farm, a v desítkách dalších podniků zabývajících se realitami a bytovou výstavbou. "Objíždějí za něj regiony zástupci nějaké pražské realitní kanceláře a nabízejí odkup půdy od drobných vlastníků. Byli i za mnou," dodal farmář.

Piccininiho jméno je spojeno s developerskou firmou Crestyl (dříve ICKM), která staví byty a obnovila řadu domů v historické části Prahy.

Další investoři jdou cestou dohody s nějakou zemědělskou firmou. Například nizozemský fond Bohemen Vastgoed s Rynagrem na Pelhřimovsku. Nizozemci se netají tím, že chtějí kupovat českou půdu jako investice. Státní pole by podle odhadů Pozemkového fondu ČR měla být zcela prodaná zhruba během čtyř let.