Určité výjimky jsou připraveny jen pro zoologické zahrady, nebo pro určitou kategorii vajec. Na posledním zasedání Rady navrhli zástupci Německa a Francie vytvořit „EU intervenční sílu“ v zemích, kde se ptačí chřipka vyskytla. Ale ostatní členové Rady nebyli tímto nápadem příliš nadšeni. A Komise, která se podobným myšlenkám nebrání, je ale na druhou stranu nijak výrazně nepodporuje. Obě země chtějí vyslat skupiny veterinářů do Rumunska, Ruska a Turecka, i když zatím nemají žádný specifický projekt.

Podle francouzské zástupkyně jde o to především plně využít současných opatření. Zástupce DG Sanco k tomu řekl, že jejich divize pravidelně vysílá veterináře do postižených míst a že má v Turecku na několika místech své zástupce. Byl přijat návrh na formální schválení tohoto požadavku pro případy potřeby, ale nebyl stanoven žádný projekt. A také požadavek Německa na posílení hraniční kontroly nebyl podpořen. Tento požadavek je podle německého zástupce legitimní, protože se za poslední 2 měsíce našlo přes 600 přestupků u dovozů zakázaných produktů původu drůbežího, které byly schovány v osobních zavazadlech cestujících a které byly objeveny německými celníky. Podobná opatření požaduje také Holandsko. Řecký zástupce požaduje větší ochranu před dovozy z Turecka a řekl, že je ve svém požadavku podpořena Kyprem. Kypr má podle zástupce Řecka rovněž problémy s těžko kontrolovatelnou činností na severu ostrova, který je pod tureckou okupací.

Na Radě koncem ledna požadovala Itálie, podpořená Francií, Řeckem, Kyprem, Maltou, Polskem, Španělskem a Maďarskem, zvýšení pomoci pro chovatele drůbeže, kvůli velkému propadu prodeje. To bylo prozatím také odmítnuto.

Evropa má velké obavy z návratu migračních ptáků na jaře.
Organizace OSN, CIRAD (Centrum mezinárodní spolupráce zemědělského výzkumu a rozvoje) posílá nyní experty, aby udělali testy ve 13 zónách přezimování ptáků. 9 z nich je v Africe, kde se má zjistit, jestli slouží pro ptáky ze Sibiře, kteří přelétají Turecko, a kteří se mísí s ptáky letícími přes Evropu.

Rozšíření  nákazy v Rusku, Turecku a na Balkáně bylo podpořeno podle expertů faktem, že je zde nechráněná doprava ptáků, ale také místními praktikami, užívat k hnojení bahno z nádrží na chov ryb, kde setrvávají kačeny.

Další zpráva se týkala přehledu situace v jednotlivých zemích EU, kde je situace stabilní. Větší obavy jsou jen na Kypru, protože první výskyt na severu země ( turecká správa), říká, že virus se šíří i nadále. Kypr je 75 km od jižního Turecka.

V Turecku bylo potvrzeno 25 případů nemoci v 15 provinciích a dalších 89 podezření v 19 provinciích.
Zástupce DG Sanco dále řekl, že se nyní zkoumá možnost, jestli je nutné změnit strategii očkování. Komisař Kyprianou na slyšení v parlamentu řekl, že se začalo uvažovat o očkování veškeré drůbeže, ne jen ptáků v zoo. Ale to podle Komisaře představuje dva problémy. Jednak by očkování mohlo maskovat infekci, ale V Itálii se nyní provádí testy, které mají potvrdit či vyvrátit tuto teorii. Druhým problémem jsou vysoké náklady na očkování, protože každý pták musí dostat dvě injekce proti nemoci, a to je především u kuřat velmi nákladné.

Francouzský zástupce informoval o postupu své vlády. Ministr Bussereau řekl koncem ledna, že do konce února bude připraveno 20 milionů dávek očkování. A Další tendr byl vypsán tak, aby Francie měla zásoby ve výši 25 – 80 miliónů dávek. Náklady na očkování jsou odhadnuty na 30 m€ v průběhu příštích 6 měsíců při rozpočtu očkování 80 miliónů drůbeže.

Francie jde ve svých opatřeních dále než doporučení AFSSA. A podle ministra sektor dostane od vlády další podpory.

Zdroj: Ing. Karel Matoušek, Brusel