V letošním roce mají čeští zemědělci nárok na zhruba 60 procent výše plateb svých kolegů ze starých členských zemí EU z unijního rozpočtu, dalších třicet procent jim má dorovnat stát.

"Co prosazuje exministr Kalousek by vedlo k dramatickému znevýhodnění českých zemědělců. Už tak máme daleko nižší podpory, než jaké jsou nyní v případě farmářů starých zemí EU," řekl  předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský. Čeští zemědělci podle něj v současnosti dostávají v průměrů 58 procent plateb jejich kolegů ve starých členských zemích. "A to ještě nepočítám podpory sociálního a zdravotního pojištění, které třeba v Německu představují 250 eur na hektar," dodal.

"Pokud se nebudou přímé platby dorovnávat, jak je rozvrženo v přístupových dohodách na jednotlivé roky až do roku 2013, naši zemědělci dál budou jen ztrácet na konkurenceschopnosti a končit se svým podnikáním," poznamenal prezident Agrární komory Jan Veleba. Pokud by stát přerušil dorovnávání přímých plateb, budou podle Veleby řady tuzemských farmářů dál rychle řídnout a domácí zemědělská produkce se bude nadále snižovat.Ve stejném duchu byla i reakce  Jindřicha Šnejdrly, viceprezidenta AKČR: „Agrární komora zásadním způsobem odmítá návrh ministra financí v demisi M. Kalouska o zmrazení výše národních dotací pro české zemědělce v období let 2010 až 2013. V situaci, kdy okolní státy k podobnému nástroji řešení finanční a hospodářské krize nehodlají přistoupit, by to znamenalo výrazné zvýšení naší nekonkurenceschopnosti. Nejenže by se nezastavil již tak  dramatický pokles rozměru našeho zemědělství, ba co víc, tento proces by se ještě urychlil,“ řekl.

Materiál výdajové rámce státního rozpočtu na roky 2010 až 2012 v minulém týdnu předložil do vlády ministr financí v demisi Miroslav Kalousek. Pro rok 2010 navrhuje Kalousek seškrtat rozpočet o 63 miliard korun, výdaje pro rok 2011 mají být nižší o 92 miliard.

Podle Jirovského by v letošním roce na dorovnání přímých plateb z národních zdrojů mělo jít přibližně 6,6 miliardy korun. Loňský návrh rámce státního rozpočtu počítal na rok 2010 se snížením výdajů na dorovnání na 4,7 miliardy korun, současný návrh počítá s jejich úplným odstraněním.

Čeští zemědělci začínali v roce 2004 na 25 procentech úrovně přímých plateb starých členských zemí. Takové postavení pro zemědělce z ČR a dalších devíti nově vstupujících zemí si v roce 2002 vymohla Francie a vlády vstupujících států podmínky stvrdily v přístupových smlouvách. Letos, pět let po vstupu, mají tuzemští farmáři nárok na 60 procent výše plateb z unijních prostředků, dalších 30 procent jim může dorovnat stát ze svého rozpočtu. (li)