"Preventivní očkování má své výhody i nevýhody," uvedl mluvčí a upozornil na rozdílné názory expertů, kteří o problému již pár měsíců diskutují. Na jedné straně by očkované kusy měly být odolnější vůči nákaze. Ale taková operace by mohla mít smysl pouze tehdy, pokud by se podařilo udržet spolehlivý přehled o tom, které kusy byly očkovány a které nikoliv. Stejně tak je třeba jasně rozlišit maso z očkované a neočkované drůbeže, protože při vývozu může nastat problém, že stopy ptačí chřipky se při testech objeví u masa z očkované drůbeže. A na rozdíl od příspěvku na testování přítomnosti viru ptačí chřipky či naléhavé očkování v nouzové situaci unie na preventivní očkování nepřispívá.

Francouzský plán se objevil na zasedání stálého veterinárního výboru EU, ale diskuse se o něm nevedla. Vzhledem k tomu, že nizozemské úřady požádaly o schůzku se zástupci EK na pondělí, mluvčí předpokládá, že oba plány by mohly být posouzeny příští úterý.

Nizozemská vláda se podle informací z Haagu chystá požádat Brusel o povolení preventivně očkovat přibližně 5,5 milionu kusů drůbeže chované ve volných výbězích pod širým nebem. Později by mohla přijít na řadu i žádost o povolení nasadit vakcíny ve velkochovech čítajících na 100 milionů kusů.

Nizozemsko zažilo epidemii ptačí chřipky, která decimuje chovy, již před třemi lety. V roce 2003 bylo nutné vybít více než 25 milionů kusů drůbeže a virus H7N7 si vyžádal také život veterináře, který se zřejmě nakazil od infikovaných zvířat. Nyní Evropu ohrožuje silně nakažlivý vir H5N1, který od roku 2003 způsobil v Asii a Turecku smrt více než devíti desítek lidí.