Virus ptačí chřipky byl sice zaznamenán u sousedů jen u labutí, ale producenti se obávají dopadů ptačí chřipky na domácí trh s drůbežím masem. Po výskytu nemoci v okolních zemích zatím sice nezaznamenali přímo výraznější snížení odbytu, ceny drůbežího ale podle nich klesají, a protože ziskovost v odvětví je nízká, hrozí prý ekonomické ztráty.

Vyplynulo to z vyjádření zástupců chovatelů a zpracovatelů na tiskové konferenci zorganizované Agrární komorou spolu s firmou Xaverov a.s., jedním z největších českých zpracovatelů kuřat a s producentskou firmou   Druko Střížov.

Nízké ceny vedou ke ztrátám 
Zpracovatelská firma Xaverov podle generálního ředitele Zdeňka Štěpánka zatím nemá výrazné signály o propadu prodejů. „Narůstají ale zásoby mraženého zboží, což může být známka, že odbyt vázne. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku je na zásobách o 40% více zmražené drůbeže než vloni.V souvislosti s ptačí chřipkou navíc klesají ceny, což způsobuje ztráty,“ uvedl Štěpánek. „Firma Xaverov zpracovává výhradně drůbež od českých producentů. Celý tento proces je trvale pod veterinárním dozorem. Kuřata na porážku a následně se zpracovávají na chlazenou, mraženou drůbež a na výrobky. Spotřebiteli nehrozí nebezpečí, že by se zpracovávala drůbež s příznaky jakékoliv nemoci, stejně tak se není třeba bát zpracování drůbeže s příznaky virů H5N1, což je virus ptačí chřipky. Kontrola zdravotní nezávadnosti drůbeže je trvale pod kontrolou. Sami si děláme i své interní kontroly,“ řekl ředitel Štěpánek Připomenul důležitou zásadu, virus ptačí chřipky se spolehlivě likviduje teplotou 70 stupňů Celsia. „Nemůže dojít k tomu,aby byl spotřebitel zasažen tímto virem,“ dodal. 

Také podle ředitele firmy Druko Střížov Františka Svobody není třeba se nákazy bát. Shodně hovořil i o tom, že klesají výkupní ceny drůbeže.

Přísnost veterinářů je nyní zárukou bezpečnosti potravin
"Prvovýrobci nejsou v dobré ekonomické situaci, každý pokles výroby, každé snížení ceny s námi nějakým způsobem zamává. Nemáme velkých rezerv," uvedl. „Jako občan se ničeho neobávám. Nejsem pták jsem savec a vím, že přenos mezi druhy je dost složitý. Chřipky se obávám ale jako podnikatel. Může se stát, že se případ objeví na některém dvorečku. To je to, čeho se obávám.Procestoval jsem služebně celou Evropu a srovnávám si naše chovy.Někdy nadáváme na přísnost naší veterinární správy, což následně přineslo nutnost modernizace za mnoho set tisíc korun a někde i za miliony.Naše farma je pod stálou veterinární kontrolou, denně se sledují, počínaje teplotou na hale, i další údaje. Pokud dojde k úhynu, veterinář pitvá, v dalších případech se veze kus do veterinární laboratoře,“ubezpečil Svoboda. Vysvětlil i to, že haly jsou svým typem v uzavřeném prostoru a jsou bezokenní. “Volně poletující ptáci se k nám nedostanou,“ řekl.

Kdo chce českou drůbež, vyhledá na obalu znak CZ
Na tiskové konferenci, kde byl přítomen i ředitel Wagner z Adexu Tachov zaznělo upozornění pro české spotřebitele. Pokud chtějí mít jistotu, že kupují české kuře, české krůty, kachní nebo husí maso, musí se podívat na obal zda v oválném označení je značka CZ, která jasně  určuje zemi původu. Xaverov v tomto oválu má například ještě své přidělené  číslo 982, které je v oválu spolu s CZ a znakem EHS. Stejně tak je tomu i u vajec, kde také určité číslo a znak CZ. Většinou na nich je číslo chovu a 3-CZ (bateriový chov vyjadřuje trojka).

Ředitel Městské veterinární správy Praha Antonín Kozák, který se  také tiskové konference zúčastnil řekl, že  Městská veterinární správa Praha  je jedním ze 14 krajských veterinárních správ.Ostatní sídlí ve zbylých 13 krajích.Novinářům řekl, „Pokud chcete rozkličovat původ potraviny, existují webové stránky SVS v nichž vstoupíte do nabídky kde je seznam všech subjektů včetně schválených veterinárních čísel. Tím lze dohledat výrobce,“ řekl.

Zdůraznil, že nákaza se přenáší trusem a potom i slinami. „Trus obsahuje velké množství virů,“ dodal. Vysvětlil, že existují ochranná pásma se striktním vymezením a zákazem přesunu vnímavých zvířat. „ČR v tuto chvíli nemá nález nákazy, nemuselo se proto přistupovat k vymezení ohniska ochranných pásem,“ řekl. Novináře přesto zajímalo, co by se stalo v případě nákazy, kdy se následně likvidují velká množství drůbeže.Kdo by kompenzovala ztráty a v jaké výši. Na tuto otázku slíbil odpověď prezident Agrární komory ČR, kterou chce získat od ministra zemědělství Jana Mládka a od ředitele SVS Milana Maleny. Zajímá to jak chovatele, tak zpracovatele.

Podle ředitele Kozáka, mohou mít ale čeští spotřebitelé jistotu v tom, že veterinární dozor je přísný a nic neponechává náhodě. „Navíc platí povinnost 24 hodin před dodávkou na jatky zasílat informaci o potravním řetězci, což je nález z posledního poráženého hejna na jatkách, nález z veterinární. Prohlídky je vždy jako doprovodný doklad..To ovlivňuje bezpečnost potravin,“ řekl Kozák. Potvrdil novinářům, že z tepelně opracovaného masa a masných výrobků nikdo nikde na světě neonemocněl ptačí chřipkou. +Nákazy, které byly u lidí vesměs pocházely z kontaktu s drůbeží. Chřipkou onemocněli lidé, kteří s nemocnou drůbeží manipulovali a nedodržovali potřebnou osobní hygienu.

Převláda drůbež ze zahraničí
Producenti i zpracovatelé se shodli na tom, že na trhu převládá drůbež dovezená z Německa, Polska a z Brazílie, je to z 80.Cena je trvale velmi nízká a je na hranici nákladů „Mražené kilo kuřete jako pod hladinou ceny v roce 1984 .Vzrostly ale náklady,“ uvedl ředitel Štěpánek z Xaverova. Jakýkoliv výkyv na trhu se snížením spotřeby drůbežího masa by byl proto pro producenty a zpracovatele zničující. Po výskytu ptačí chřipky v Řecku  se prodej drůbežího masa  takřka zastavil a v současné době je na  20% minulých měsíců, kdy ještě chřipka v zemi neexistovala. V Itálii poklesla spotřeba  o 45%. „Věříme, že český spotřebitel ví jaké maso kupuje, ověří si i zemi původu a nebude reagovat  zkratkovitě. Veterinární kontrola  je u nás výjimečně přísná a garantuje bezpečnost potravin,“ zdůraznil opakovaně Štěpánek.Podle něj je v současné době  kilogram kuřete o 3,50 Kč levnější oproti minulému roku . Stejně je to s vejci. „Prožíváme rok vaječné krize,řekl ředitel Svoboda a dodal, že některé producentské provozy již nenakupují kuřata do chovů a končí s produkcí vajec.

Ptačí chřipka byla dosud zaznamenána nejen u drůbeže, ale i u koní, leopardů, tigrů a u cibetek ve Vietnamu.