Naše konkurenceschopnost na trhu Evropské unie je velmi závislá na evropské i národní politice k zemědělství.

Vnější podmínky pro podnikání v roce 2009 budou oproti roku 2008 obtížnější – snížení odbytu komodit, zvyšující se váha cenových spekulací, nerovnováha na finančních trzích, zhoršený přístup k úvěrům, výkyvy v cenách komodit,  nárůst cen vstupů - hnojiv, pesticidů a energií, růst daní z nemovitostí, pachtovného, apod.

Musíme zde připomenout i určitou nerovnoprávnost zemědělských podniků a pomalé rozhodování v Evropské unii. Tím roste odpovědnost  každého jednotlivého státu, který musí přednostně urychlit realizaci specifických národních záchranných opatření. Jak se ukázalo a ukazuje, tzv. trh bez přívlastků není s to uspokojivě zabránit všem problémům a to zejména ne v zemědělství.

Markantně je to vidět na současné situaci na trhu s mlékem. Od počátku minulého roku narůstají v EU zásoby mléčných výrobků, klesá vývoz a jeho podíl na světovém trhu,  cena mléka placená producentům se propadla hluboko pod vlastní náklady. A rada ministrů zemědělství ještě v listopadu zamítla spustit intervenční nákup i dotaci na podporu exportu. A to má ve své kapitole rozpočtu úsporu cca 5 mld, €. Teprve od ledna Rada vyhlašuje balíček podpor, který ale zpracovatelé odmítají, neboť situaci neřeší. Proto v únoru se podpora navyšuje, ale opět se to nesetkává s příznivou odezvou. A tak snad v březnu ještě jednou. A cena mléka placená zemědělcům dále klesá. 

Ptám se, kdy a kam až, aby řešení bylo odpovídající situaci?

Evropa dává desítky, stovky mld. € do bank, automobilek a dalších oborů. Další finanční prostředky chce napumpovat do energetiky a na internet. Proč z úspor rozpočtu na zemědělství nemůže uvolnit 2-4 mld € na řešení mléka? 

Nedostatečným řešením v Evropské unii se problémy posunují do jednotlivých států. Zde pak náleží na aktivitě ministrů zemědělství a síle národních rozpočtů, jak mohou pomoci. Společná politika se tak více rozpadá, vzniká nedůvěra v akceschopnost společných institucí EU. Ptám se, proč se takto postupuje před volbami do Evropského parlamentu?

Pro nás je krajně nevýhodné to, že podmínky pro podnikání v zemědělství jsou i 5 let po rozšíření unie různé. Společná zemědělská politika zůstává dvourychlostní. Znevýhodnění bylo ze strany EU již i uznáno, naposledy  v materiálech k Health Check. Ale prakticky ve věci přehodnocení znevýhodnění nových členských zemí nebylo uděláno zatím nic a to i za našeho předsednictví v EU. Stanovisko Mze je, že přece nemůžeme požadovat zvýhodnění pro nás. Ale proč, když za předsednictví Francie došlo ke zvýhodnění EU-15 i Francie?

 Zemědělský svaz  proto požaduje, aby se za stávajícího českého předsednictví EU jednalo o urychleném vyrovnání přímých plateb zemí EU-10 na úroveň přístupových smluv již v r. 2010. Toto „dorovnání“ podepsané v Kodani na rok 2013 dosahuje pouze cca 59% úrovně SRN a 51% úrovně Rakouska. Nejedná se tedy o nyní tak často v tisku opakované 90% vyrovnání. Vyrovnání se starými zeměmi EU-15 může nastat až od roku 2014.  Ptám se, kdy jindy tyto rozhovory začít ? Až za švédského předsednictví, které bude tlačit vysloveně liberální postoje?

V úsilí o odstranění historického modelu rozdělení finančních prostředků ve Společné zemědělské politice EU vystupujeme jednotně s Agrární komorou ČR. Proto společně se podílíme na připravované akci dne 12.3.2009 se zahájením v 10 hodin u MZe s cílem předat v hotelu Mariot komisařce Marian Fischer Boel, ministrovi Petru Gandalovičovi a dalším 26 ministrům zemědělství  naše požadavky pro urychlené zajištění rovnoprávného postavení zemědělců v Evropské unii. Je symbolické, že tuto naši akci mimo zemědělců přistupujících zemí – Slovenska, Polska, Maďarska, Litvy, podpoří i zemědělci Německa, Rakouska. Součástí požadavků bude i kompenzace řešení propadu cen mléka.  Žádám předsedy a tajemníky o spolupráci a Okresními agrárními komorami k zorganizování maximální účasti včetně vhodných transparentů.  Pro medializaci potřebujeme nahlásit z každého okresu účast do odpoledne ve středu. Akce bude končit až na Václavském náměstí pod sochou sv. Václava.

Vážení kolegové, nyní mi dovolte zabývat se hlavními body podrobněji v tomto pořadí:

1.Výsledek hospodaření v zemědělství za r. 2008, aktuální záležitosti
    ekonomické a komoditní. 
2. Přímé platby, podpory a dotace.
3. Řešení dopadů finanční a hospodářské krize a Health Check.
4. Společná zemědělská politika EU, COPA/COGECA.
5. Záležitosti právní a zaměstnavatelské.
6. Záležitosti svazové.

1. Výsledek hospodaření v zemědělství za r. 2008, aktuální záležitosti ekonomické a komoditní 

Od vstupu do Evropské unie dosahuje zemědělství kladný výsledek hospodaření. Suma výsledku hospodaření (podnikatelského důchodu) představuje 45,2 mld. Kč. Podílejí se na tom vedle nárůstu dotací i další faktory, jako např. snížení počtu pracovníků o cca 23.000 osob, investice do modernizace technologií ve výši cca 75 mld. Kč vedoucí ke snižování výrobních nákladů, apod. Za rok 2008 na základě vlastního svazového šetření odhadujeme, že výše zisku u právnických osob je o 30% pod úrovní loňského roku a je předpokládána  ve výši 2 285 Kč na hektar zemědělské půdy, což je za zemědělství cca 8,4 mld. Kč. Na tomto výsledku se především podílejí vysoké ceny během 1. pololetí 2008 a vyšší přímé platby.

Uvedený výsledek hospodaření za rok 2008 byl zjištěn výběrovým šetřením z 508 podniků - členů svazu obhospodařujících výměru 763 tis. ha. Šetřený vzorek je ze statistického hlediska reprezentativní a je v něm více podniků, než bylo vloni. Všem respondentům děkuji za účast. Tři kraje v roce 2008 překročily hranici 4 500 Kč/ha  -  Zlínský (4 936 Kč/ha), Olomoucký (4 723 Kč/ha) a Královehradecký (4 691 Kč/ha). Pod jedním tisícem korun zisku na hektar zůstaly dva kraje a to Plzeňský (přesně 866 Kč/ha) a Jihočeský (746 Kč/ha), pod úrovní 1,500 Kč na hektar jsou další 2  kraje – Vysočina (1.349 Kč/ha) a Jihomoravský (1.468 Kč/ha) Příslušné tabulky v členění dle krajů máte v písemných podkladech.

Všichni víme, že výrobková vertikála potravin v ČR téměř 20 let prochází produkčním útlumem a zvyšujícím se náporem zahraničních výrobků na umístění na našem trhu a to zvláště v obchodních řetězcích.  Jak jsme již avizovali v naší poště, v r. 2008 došlo poprvé po dlouhé době ke zlepšení v saldu agrárního zahraničního obchodu. Záporné agrární saldo se meziročně snížilo o 9 miliard, ale ze 2/3 exportem tabákových výrobků a 1/5 exportem obilí. Tedy nic moc.

Dlouhodobě vysoké záporné agrární saldo má přirozeně své příčiny a důsledky. Za dobu členství v EU oproti roku 2003 vzrostl agrární dovoz o 56 mld. Kč na 130 mld. Kč, což je zhruba  polovina výkonů potravinářského průmyslu. Pokud se situace nezmění, jaká budoucnost je našeho zpracovatelského průmyslu na domácím trhu? Můžeme jako prvovýrobci spoléhat na domácí odbyt?

Po vstupu do EU se produkce hovězího masa snížila o 26% a vepřového 30%. Za r. 2008 jsme dovezli masa za  neuvěřitelných 14 mld. Kč, přitom ještě pár let před vstupem jsme ročně dováželi za 2 mld. Kč. Záporné saldo ze zahraničního obchodu masem v r. 2008 dosáhlo -10 mld. Kč, což je absolutně nejvíc ze všech 24. tříd celního sazebníku, které se týkají agrárních komodit a potravin, přitom např. v r. 2001 bylo pouhých 300 mil. Kč. Záporné saldo ze zahraničního obchodu masem v r. 2008 tak představuje 42% záporného agrárního salda.

Problém zvyšování dovozu výrobků s  přidanou hodnotou a váznoucího vývozu těchto výrobků ohrožuje zvláště komoditu mléko.   Rozhodně jsme odmítli mylné tvrzení, že „90% mléčných výrobků v obchodních řetězcích ČR je českých“. Z našich propočtů na základě údajů ČSÚ vyplývá, že v r. 2000 byl podíl dovozů mléčných výrobků na spotřebě 9%, před vstupem do EU byl podíl dovozů mléčných výrobků 13% a v roce 2008 byl podíl dovozů mléčných výrobků na spotřebě 37%.
                                            
Ceny zemědělských výrobců za rok 2008 jsou na nižší úrovni, než jak byly před vstupem do unie. V roce 2008 se oproti počátku roku 2004 snížily o 3%. Ceny vstupů do zemědělství  ale vzrostly o 16%. Ceny průmyslových výrobců potravin, spotřebitelské ceny potravin a inflace se shodně zvýšily o 8%. V posledních měsících se pád cen zemědělských výrobců dále zintenzivňuje. Index cen zemědělských výrobců v lednu 2009 oproti lednu 2008 poklesl na 73%, z toho živočišné výrobky propadly na 82,5% a rostlinné výrobky na 66,3% původního stavu před rokem.

Často používanou proklamací se stalo to, že obchodní řetězce přispívají k nízkým spotřebitelským cenám potravin. Ale jak spotřebitelské ceny, tak marže obchodníků rostou. U patnácti základních potravin v průměru se marže v období mezi rokem 2003 a lednem 2009 zvýšila ze 20% na 37%. Marže obchodníků se např. u trvanlivého mléka v lednu 2009 zvýšila na nadprůměrných 46%, u rohlíku na 51%, u vepřové šunky na 53% a u mouky na 61%. Proto považujeme za důležité, aby byl vliv obchodních řetězců řešen zákonem.

O legislativní řešení vlivu řetězců se snaží v celé Evropě.  Prezidium COPA/COGECA požaduje revizi Nařízení 2000/35 zabývající se opožďováním plateb v obchodních transakcích. Irská farmářská asociace požaduje garanci podílu, kterou si přisvojují z konečné ceny potravin, neboť obchod, kterému dominuje několik řetězců, neustále tlačí na pokles tohoto podílu. Dalším příkladem z evropského dění je snaha Maďarska o zavedení 80% podílu potravin místního původu ve vlastní tržní síti. Francie ve stejném duchu vyzývá producenty, aby se více organizovali v odbytových organizacích jako protiklad k velké síle obchodu, a tak si pojistili, že dostanou adekvátní podíl na spotřebitelské ceně.

Více se organizovat – to znamená lépe se připravovat na budoucnost, kde budoucí konkurenci nepředstavuje země proti zemi, ale obchodní řetězec proti řetězci. Tak se na to musíme připravovat i my, organizovat se do producentských skupin (organizací), které mohou mít významnější vliv na trh a případné přesuny dodávek mezi mlékárnami.

                                                     
Komoditní záležitosti

Mléko

Nebudou-li rychle přijata stabilizující opatření, jsme na počátku propadu dalšího odvětví, po prasatech jde o dojnice a produkci mléka. Po zvýšení cen mléka v roce 2007, poklesu cen od července 2008,  lze od počátku roku 2009  současnou situaci na trhu s mlékem označit za krizovou.

V ČR ceny producentů meziročně klesly o 36 % (z 10,08 na 6,43 Kč/l v lednu). Producenti mají ztrátu za leden a únor 1 mld. Kč, cena pokrývá náklady jen z 72 % a na březen to vypadá na další propad - již přes 600 milionů.  Snižují se i ceny průmyslových výrobců. Spotřebitelské ceny ale nekopírují tyto poklesy cen a obchodní roste u mléčných výrobků  zisk.

Situaci zhoršují odbytové problémy. Např. mlékárna Madeta, a.s. dala výpověď na odběr 550 tis. litrů mléka denně. Za nesmluvní mléko nabízí cenu 4,50 – 5,50 Kč/litr. Cílem našich opatření je zastavit pokles cen mléka a urychleně se s cenou dostat na úroveň Německa, oproti kterému jsme, i přes oslabující korunu proti Euru  o více jak 1,20 Kč níže.. Pokud by se tento trend nepodařilo zastavit, hrozí likvidace  chovů dojnic a následně mlékáren. 

Ohledně udržení ceny mléka, podpory dojných krav a záchrany celého odvětví chovu skotu proběhla mnohá jednání na úrovni orgánů EU, COPA/COGECA, s ministrem zemědělství a jeho ministerstvem, v rámci Agrární komory i našeho svazu. Problematiku mléka se nám podařilo zařadit na program jednání plenární schůze RHSD  19.2. t.r.. 

Při jednáních s MZe a s dalšími příslušnými orgány mohu prohlásit, že nejrychlejší peníze mohou být z úvěrů bank z části garantovaných i z části dotovaných úroků z PGRLF (nejdříve v polovině dubna) a proto usilujeme o prosazení dalších opatření  v tomto roce:

• Vyjednat v Bruselu výplatu záloh na top-up nejlépe v srpnu 2009.
• V rámci národních doplňkových plateb (TOP UP) pro rok 2009 zvýhodnit dojné krávy nebo po posílení národních dotací vyhlásit nový program podpory dojných krav (námi navrhovaná podpora 1,1 mld. Kč – ve výši 40% bývalé kompenzační platby na mléko).
• V rámci Programu rozvoje venkova vyhlásit platbu na dobré životní podmínky zvířat“ již pro rok 2009 ve výši min. 200 EUR na dojnici.
• V rámci Programu rozvoje venkova urychleně vyhlásit opatření I.2.1 na podporu seskupení organizací výrobců mléka. Seskupení producentů by vedle sdružování dodávek mléka do mlékáren rovněž  měla rovněž zabezpečovat (ve smlouvě) zapracování mléka do krmných směsí nebo i vývoz mléčných výrobků. Měla by být iniciátory založení „záchranného mléčného fondu“.
• Jednat s EU, aby v rámci čl. 68 novelizovaného NR č. 1782/2003 mohla ČR od roku 2010 v rámci podpory ohrožených sektorů řešit i podporu intenzivních chovů dojnic.
• Založit „mléčný fond“ podle vzoru „vinařského fondu“ k propagaci mléčných výrobků dotovaný z části z prostředků na „KLASU“
• Chovatelé by měli mít možnost převést dojné krávy do režimu KBTPM s tím, že stát by měl odkoupit jejich mléčnou kvótu.

Musí jít o urychlená řešení, neboť ceny zemědělských výrobců za mléko u nás padají rychleji než v Německu a u 15 největších mlékáren EU. Stěžejním termínem pro rozhodnutí o způsobu podpory dojných krav je nyní, neboť čas pracuje proti nám.

Jatečná prasata

Toto odvětví u nás i v Evropě prochází cenovou i odbytovou   krizí. ČR patří k zemím, kde stavy klesaly v EU nejrychleji. Situace mezi 1. pololetím 2008 a r. 2004 je následující – u nás stavy klesly o 26%, v Rakousku o 2% a v Německu vzrostly o 1%, přitom Německo je tradičně největším producentem vepřového masa v rámci EU-15 (vyrábí okolo čtvrtiny její produkce).

Dle posledních údajů byla u nás průměrná cena (snad jako jediná) v lednu 2009 (29,83 Kč/kg živé hmotnosti) srovnatelná s Německem (29,89 Kč/kg živé hmotnosti) i s průměrem EU (29,04 Kč/kg). Letos se  předpokládá se, že až další pětina producentů ukončí činnost a že proces koncentrace bude dále pokračovat.

Obiloviny

Bilance obilí pro marketingový rok 2008/2009 se stala v ČR vysoce přebytkovou nejen z důvodu vyšší sklizně, ale i z důvodů stálého útlumu živočišné výroby, dosud malé potřeby obilí pro výrobu biolíhu a na další technické účely a z důvodu určitých omezení v intervenčním nákupu obilí. K vyšší sklizni přispěly jednak vyšší výnosy, ale také zvýšené sklizňové plochy jak v zemích EU-15 (zrušením set-aside), tak i v zemích EU-12. Důsledkem vyšší sklizně obilovin byl pád cen obilovin na světových i evropských trzích zhruba na polovinu.

Ministerstvo zemědělství v upřesněné bilanci předpokládá, že konečný zůstatek před sklizní 2009 by měl být 1,7 – 1,8 mil.  tun, tedy srovnatelný s konečným zůstatkem po sklizni roku 2004. Podle našeho názoru by ale konečný zůstatek mohl být o cca 100 - 200  tis. tun vyšší, což by nebyl dobrý signál pro oživení cen obilovin po příští sklizni.

Pozitivní je, že se obilí daří vyvážet. Za měsíce červenec – prosinec 2008  bylo vyvezeno cca 880 tis. tun (v průměru 147 tis. tun měsíčně, za měsíc prosinec téměř 190 tis. tun), zejména do Německa a Polska.

Na  IN bylo dosud nabídnuto jen 88 tis. tun obilí, z toho ale jen cca 25 tis. tun  od producentů. Převzato bylo jen něco přes 20 tis. tun. Na březen t.r. byl vyhlášen směnný kurz 28,090 CZK/EUR, tzn. 2 845 Kč/t (+ příplatek za skladování). Doporučujeme producentům obilovin nabídky obilí na IN využít v daleko větší míře než dosud.

Uplynulý rok byl co do tržeb zemědělských podniků za obilí ještě velmi příznivý. Tržby za obilí pro rok 2009 lze jen těžko prognózovat, lze ale očekávat výrazný pokles. To je závislé na výši sklizně 2009 a situaci na trhu. Ozimů je oproti loňskému roku oseto o 39 tis. ha více. Stav porostů ale zatím nelze hodnotit. Z tisku jsou signály, že cca 2/3 osetých ploch obilovin na světě Austrálie, Čína, Indie, Irák, Afrika, jižní i severní Amerika - je postiženo suchem nebo záplavami. Zatím, jen Evropě se to vyhýbá.

2. Přímé platby, podpory a dotace

V návrhu státního rozpočtu na rok 2009, předloženého do Poslanecké sněmovny vládou, došlo k omezení některých kapitol, zejména pak kapitoly 329 Ministerstva zemědělství. Oproti 49,1 mld. Kč pro rok 2008 byla na rok 2009 pro kapitolu určena částka 40 mld. Kč, tzn. o 9,1 mld. nižší.

 Po nesouhlasných stanoviscích agrárních nevládních organizací proběhla četná jednání s ministrem zemědělství, ministrem financí, předsedou vády a poslanci (zejména členy zemědělského výboru PS). Výsledkem jednání bylo vydání některých příslibů o navýšení finančních prostředků pro zemědělství. Jednalo se zejména o navýšení těchto položek:

• Národní doplňkové platby (TOP UP)  navýšit z rozpočtovaných 4 000 mil. Kč na 6 600 mil. Kč. Navýšení o 2 600 mil. Kč již schválila vláda, převod prostředků z PF ČR projednává parlament.
• Na  Program  rozvoje  venkova  je ve  státním  rozpočtu  určeno 7 250 mil. Kč, tedy prakticky jen prostředky na osu 2 (LFA, NATURA a AEO). Ve státním rozpočtu nejsou uvedeny prostředky nově přijaté projekty v ose 1 a  3. Na dokončené projekty přijaté v roce 2007 a 2008 podle principu N+2, které budou dokončeny v roce 2009 v částce cca 5 mld.Kč měly být hrazeny z rezervního fondu MZe. Ten byl ale v lednu t.r. převeden do VPS a mají být placeny se souhlasem MF. Tento problém bude nutné dořešit
• Národní dotační programy jsou opět finančně poddimenzované, rozpočtovaná částka 1 100 mil. Kč je nedostatečná. Proto ZEV PS schválil doprovodné usnesení, aby MZe doplnilo finanční prostředky, zejména na program 8. Nákazový fond s určením na likvidaci kadáverů. 

Dne 10. prosince 2008 byl návrh státního rozpočtu na rok 2009 schválen – zákon č. 475/2008 Sb., v rámci něhož byla schválena i kapitola 320 MZe ve výši 40 022 mil. Kč. Státní rozpočet vycházel z předpokladu růstu 4,8% HDP. Vzhledem ke stále výraznějším dopadům světové finanční a hospodářské krize na českou ekonomiku Poslanecká sněmovna uložila vládě, aby do konce měsíce ledna předložila zprávu o změnách příjmů a výdajů kapitol variantně pro růst HDP 3%, 2% a 1%. Domnívám se, že přepracování státního rozpočtu, jak se o něm nyní hovoří, je pro nás nepřijatelné.

Součástí opatření ke zmírnění rozpočtového deficitu je převod rezervních fondů ministerstev a dalších správců kapitol do příjmů kapitoly VPS. Ze všech rezervních fondů se do příjmů VPS převádí celkem  34 139  mil.  Kč,  z  toho z rezervního fondu MZe se převádí 15 070 mil. Kč.

Zemědělský svaz ČR s převodem rezervního fondu MZe ve výši 15 mld. Kč do VPS zásadně nesouhlasí. Fond byl zejména tvořen z tzv. za zavázkovaných finančních prostředků na profinancování realizovaných projektů PRV. Opětovné získání finančních prostředků z VPS na profinancování projektů PRV dokončených v roce 2009 může být v období krize obtížné. V tom smyslu jsme již uplatnili zásadní připomínky ministrům financí Kalouskovi a zemědělství Gandalovičovi.

3. Řešení dopadů finanční a hospodářské krize a Health Check

Souběh finanční a hospodářské krize a dopadů Health Check vytváří v českém zemědělství obtížnou situaci. Země EU-15 v rámci H/C získaly výhody, které nebyly přiznány novým členským zemím. Jedná se o zrušení povinného set-aside v zemích EU-15, což jim umožní další nárůst rostlinné produkce, ale novým členským zemím zůstávají stále v platnosti všechna omezení stanovené dohodami z Kodaně v roce 2002. Země EU-15 si rozdělí až 4 % prostředků z národních obálek přímých plateb, země EU-10 ale obdrží pouze cca 1 % přímých plateb na úkor zrušení podpor na energetické plodiny (pro ČR to představuje 9 mil. € ročně). Německo si může vytvořit „záchranný mléčný fond“ ve výši 300 mil.€ z rozpočtu EU plus 85 mil.€ z národních zdrojů na řešení mléčné krize. I při vyrovnání přímých plateb zemí EU-10 na vyjednanou úroveň pro rok 2013 budou rozdíly ve výší plateb SČZ a NČZ činit desítky procent. ČR a některé další nové země budou postiženy tzv. progresivní modulací daleko více než staré země.

Na svazu jsme se pokusili propočítat dopady nových fenoménů – tzn. finanční a hospodářské krize, Health Check, cross-compliance a dalších. Propočty nám signalizují nebezpečí, že během dalších 2 – 3 let se budeme potýkat s dopady cenových pádů, problémy s odbytem produkce a s cash flow. V letošním roce se tržby zemědělských podniků za zemědělské produkty mohou snížit až o 13 mld. Kč, které  ale jen z části budou kompenzovány nárůstem podpor a dotací cca 3 - 4 mld. Kč + garance PGRLF.

  
Řešení krize však závisí na zvýšení cenové úhrady a zajištění odbytu zemědělské produkce, zabezpečení rovnoprávnosti v podporách v celé EU-27.

Vítáme, že pro zvýšení ochoty bank půjčovat zemědělcům peníze  obdržel Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond v tomto roce dotaci ze státního rozpočtu, aby mohl zemědělcům opět obnovit program Provoz,  otevřít nebo rozšířit další programy. Rozšířením o podporu potravinářských podniků však bude třeba zdroje fondu ještě podpořit.

Navrhujeme, aby mimo doposud publikované podpory pro zlepšení cash flow zemědělských podniků v roce 2009 byla realizována tato opatření:

• Vyplatit zálohu na národní doplňkové platby – Top-up do konce měsíce září 2009.
• Vyplatit vyrovnávací příspěvky na LFA a NATURA v plném rozsahu do   konce měsíce října 2009.
• Podpořit dojné krávy národními dotacemi i třeba získanými z top-up ve výši decouplované podpory na mléko
• Přehodnotit PRV a vyplatit v roce 2009 alespoň 200 € na 1 dojnou krávu.
• založit „mléčný fond“ po vzoru „vinařského fondu“ se státní podporou na úkor „KLASY“

Dále prosazujeme, aby za využití českého předsednictví EU byla zahájena jednání o urychleném dorovnání přímých plateb zemí EU-10 do plné výše již v roce 2010, nikoliv v roce 2013. A aby byla zahájena jednání o dorovnání přímých plateb od roku 2014 tak, aby byly odstraněny historické rozdíly mezi novými a starými zeměmi EU a odstraněna dvoukolejnost Společné zemědělské politiky EU.

4. Společná zemědělská politika

Budeme společně s ostatními českými organizacemi a členskými organizacemi COPA - COGECA usilovat při  lobování v rámci ustanovení rozpočtu SZP:

• prosazovat využití úspor z 5 mld. € v kapitole 2   SZP ve prospěch zemědělství k řešení problematiky vyrovnání  přímých plateb mezi EU-10 a EU-15 a pro podporu sektoru výroby mléka
• podpořit v EP a v EK prosadit podobnou formu  „mléčného podpůrného fondu“,  který byl jako záchranný systém schválen v rámci kontroly zdraví farem: health-  check ve výši 385 mil. EUR pouze pro Německo.
• V dalším období v rámci diskuze o rozpočtu EU po roce 2014 prosazovat odstranění historických pravidel pro stanovení přímých plateb a docílit rovnoprávnost mezi zeměmi EU-27.

Z tohoto důvodu jsme dne 27.2.09, tedy před zahájením neformálního setkání ministrů v Bruselu, které se uskutečnilo dne 1.3. 2009 odeslali vysokým představitelům EK, C/C, velvyslankyni Vicenové a některým organizacím z EU-12, členům C/C hodnocení stávající situace v ČR, které zahrnuje informace, že vlivem stále přetrvávající “dvoukolejné“ politiky EU trvale klesá zemědělská produkce v ČR od samotného vstupu naší země do EU v roce 2004. ČR dostala hluboko pod úroveň ekonomické zemědělské soběstačnosti v mnoha zemědělských komoditách, například v sektoru  ovoce a zeleniny,  vepřového masa a cukru. Uvedli jsme, současná ekonomická krize způsobuje  vážné poškození producentů mléka a byla ovlivněna i opožděnou reakcí EK na nárůst přebytku mléčných výrobků po stupňovitém navýšení mléčných kvót v uplynulých letech.

5. Záležitosti právní a zaměstnavatelské
 
Krátce k situaci kolem návrhu zákona o vypořádání majetkových podílů. Situace je delší dobu neměnná, tj. návrh byl postoupen sněmovně, ale zatím nebyl schválen na program jednání – přesněji, návrh na jeho zařazení byl vždy zamítnut.

V těchto dnech schválila Poslanecká sněmovna další pro nás významný zákon a to novelu zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství. Významný je zejména proto, že umožní realizaci tří nových programů poskytování podpory PGRLF ve formě finančních prostředků určených pro snížení úrokového zatížení v případě úvěru a ve formě zajištění úvěru – jde o programy „Provoz“, „Zpracovatel Provoz“ a „Podpora krátkodobého financování“ a o rozšíření stávajícího programu „Zemědělec“. O těchto věcech nás bude  podrobněji informovat  ředitel PGRLF Ing. Karban.

Někteří z vás se v nedávných dnech dostali do problémů v souvislosti s daňovými kontrolami ze strany finančních úřadů.

Ve své podstatě šlo o zpochybnění pokynu MF D-108 z roku 1995, týkajícího se účtování vydaných majetkových podílů v nižší než nominální hodnotě a zdaňování z nich plynoucích příjmů. Po celé řadě jednání a dalších aktivit bylo dosaženo  pozastavení probíhajících kontrol v této věci a rozhodnutím ministra financí bylo navrženo legislativního řešení v tom smyslu, že pokyn D-108 by byl nahrazen jednoznačným daňovým režimem při vydávání majetkových podílů přímo v zákoně o daních z příjmů. Návrh takovéto novely je v zásadě přípraven a v současné době jednáme s cílem dosáhnout jejího předložení Poslanecké sněmovně formou poslaneckého návrhu.

V písemných podkladech na dnešní jednání máte kromě jiného i materiál, týkající se nových sazeb DPH. Jde opět o problém či nejasnosti, které přinesla novela zákona o DPH, konkrétně zákon č. 302/2008 Sb., účinný od 1.1. letošního roku. Komplexní informaci v této věci zašleme členům svazu v nejbližší poště.

Pokud jde o záležitosti zaměstnavatelské, všichni jistě víte,
že Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2009 byla nakonec uzavřena, i když tentokrát až 19.1. Velmi dlouho jsme  požadavky odborů odmítali a to především s odkazem na značné ekonomické problémy zemědělských podniků. Nakonec jsme přistoupili na kompromisní řešení, spočívající v navýšení sazeb tarifních stupňů 2 až 12 o 3,-Kč s tím, že všechna další ustanovení, byla beze změn převzata z kolektivní smlouvy na rok 2008.  Jsme si vědomi toho, že ne každý toto řešení přivítá, ale chci zdůraznit, že nejde o navýšení průměrné mzdy. Chtěl bych v této souvislosti ještě konstatovat, že rozhodujícím argumentem kolektivního vyjednávání sehrála dohoda o společném prosazování nezbytných  našich požadavků vůči státu, o kterých jsem zde hovořil.

Od 1.3.2009 vstupuje v platnost novela základního právního předpisu na úseku ochrany přírody a krajiny – zákona č.114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Upozorňujeme na ní, neboť může mít významný vliv na hospodaření. Výkon státní správy v ochraně přírody mimo uvedená chráněná území provádějí obecní úřady, úřady obcí s rozšířenou pravomocí a pověřené obecní úřady. Oznámení o kácení dřevin, rozhodování o pozastavení či zákazu kácení přechází z obecních úřadů na úřady obcí s rozšířenou pravomocí.

 
6. Záležitosti svazové

Podnikatelské aktivity

Úvodem dovolte konstatování, že v činnosti svazu, jsou tyto aktivity stále více preferovány a již tvoří 25% příjmů.  Děkuji za to významné části územních organizací a to zejména předsedům a tajemníkům územních organizací našeho svazu. Je zcela  nesporné, že je však třeba v nastoupeném trendu intenzivně pokračovat.

Řadu příčin, které nám brání plnému rozvoji těchto aktivit,  chceme se zástupci některých firem dále analyzovat. Za účelem prohloubení spolupráce,  byla za poslední dobu uskutečněna  řada  jednání. Velmi dobrou spolupráci máme s  firmou ČESKÁ POJIŠTOVNA, SCHAUMANN, KINGSPAN, FARMTEC,  spolupráce se dobře rozvíjí s firmou TELEFONIKA 02, BIOVETA, CHOV SERVIS, GE MONEY BANK, WOLF SYSTÉM,  Výstaviště Brno, atd., Připravujeme obnovení spolupráce s nástupnickou firmou po firmě MATADOR ČR /provozuje síť  Pneubox/. Sděluji, že byla zcela ukončena spolupráce s Českou spořitelnou, intenzivně jednáme s GE Money Bank.

Za minulý rok mají naše  územní organizace nárok u spol. SCHAUMANN na výplatu provizí  ve výši takřka 900 tisíc Kč. Mezi nejlepší v tomto směru patří tyto okresní organizace:  Tábor, Plzeň-sever a Rokycany, Kutná Hora, Pelhřimov, Přerov, Žďár nad Sázavou.

Výhodnost spolupráce  se  prokazuje se společností  T e l e f o - n i c a   O 2, a to přes řadu technických problémů.

Pro vaši informaci vám sděluji, že ZS ČR je spolupořadatelem  Národní výstavy hospodářských zvířat a zemědělské techniky na brněnském výstavišti  ve dnech 25.6. – 28.6. tohoto roku, kde budeme  mít  stánek v pavilonu  „B“   kam Vás srdečně zveme. Po dohodě s vedením výstaviště počítáme s tím, že organizované návštěvy ze strany územních organizací našeho svazu budou mít vstup zdarma. Počítáme též s tím, že 25.6. proběhne porada ředitelů a tajemníků územních organizací a tentýž den plánujeme uskutečnit Mezinárodní seminář na téma „ Dopady krize a jejich řešení v zemědělství.“

Dne 16.4. 2009 na Žofíně bude vyhodnocení v soutěži Manažer roku, kterou vyhlašuje ji Konfederace podnikatelských a zaměstnavatelských svazů ČR spolu s Českou manažerskou asociací a Svazem průmyslu a dopravy ČR. O vyhodnocení budou usilovat i 3 zástupci ZS ČR

Činnost územních organizací

Intenzivně se v rámci svazu zabýváme vnitřní činností také prací územních organizací. Z tohoto důvodu jsme na začátku roku provedli úpravy všech vnitřních předpisů svazu. Také nerovnoměrnost poskytovaných služeb pro členy svazu se snažíme zmírnit a z tohoto důvodu jsme vytvořili organizační pokyn pro činnost územních organizací, který vám spolu s jednacím řádem předkládáme ke schválení. S tajemníky svazu se snažíme také více komunikovat a podporovat i jejich neformální setkávání. Připravili jsme pro ně společně se členy Sdružení mladých manažerů také zahraniční tématický zájezd do Švédska, jehož pozvánku máte v příloze.
 

Sdružení mladých manažerů

Sdružení v letošním roce uspořádalo již dvě setkání, zaměřené na exkurze po významných členských podnicích s cílem poznávání různých přístupů k hospodaření řízení podniku. Obě akce měly velmi pozitivní ohlas a my hodláme  v tomto přístupu pokračovat. Nicméně je třeba říci, že pouhých 42 členů Sdružení mladých manažerů neodpovídá velikosti a počtu členů svazu a významu, který by příprava mladých na řídící funkce v podnicích měla mít. Žádám Vás, aby každá územní organizace navrhla do 31.5.2009 minimálně 1 svého zástupce do SMM. Cílem je, abychom letos překročili 100 členů v SMM.

Příspěvky na činnost svazu.

Na dnešním jednání budeme schvalovat příspěvkový regulativ svazu na rok 2009, kde s ohledem na současnou ekonomickou situaci nedochází k navýšení členských příspěvků oproti minulému roku.

Institut vzdělávání v zemědělství, o.p.s..

V období od října 2008 do března 2009 byly realizovány 4 okruhy seminářů. Celkem se uskutečnilo 11 seminářů na téma „Zvyšování efektivnosti produkce a konkurenceschopnosti v rostlinné výrobě“, 11 seminářů „Hospodaření se živinami s ohledem na ochranu vody, půdy a ovzduší“, 11 dvoudenních seminářů na téma „Splnění požadavků cross compliance na úrovni zemědělského podniku“ a 5 seminářů „Nepotravinářské využití zemědělské produkce, energetické a technické plodiny“. Na všech seminářích bylo proškoleno cca 1700 účastníků. Nejvyšší účast a zájem byl vzhledem k aktuálnosti zaznamenám u seminářů na téma cross compliance. Ostatní semináře byly též hodnoceny velice kladně. V současné době se uvažuje o vzdělávacím semináři o sociálním dialogu  ve spolupráci s odborovým svazem, seminářích s Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a o vzdělávacích programech vyhlášených Mze budeme jednat s Agrární komorou.

Zdroj: Ing. Miroslav Jirovský, 10.března 2009, Větrný Jeníkov, Zemědělský svaz ČR