Ze zemědělské půdy se začíná konečně stávat normální tržní komodita zejména proto, že stát v loňském roce významně urychlil takzvané pozemkové úpravy, díky kterým mohou majitelé s pozemky naprosto svobodně nakládat. Tyto úpravy, hlavně vyznačení konkrétních polí na mapě, si mimo jiné vynutila rostoucí poptávka.

Oproti roku 2007 vzrostla tržní cena půdy o padesát až sto procent. "V loňském roce zájem vystřelil prudce nahoru. V posledních měsících kvůli finanční krizi zvolnil, ale je jasné, že cena poroste dál," tvrdí Jaroslav Urban, majitel realitní kanceláře Farmy.cz specializované na zemědělské nemovitosti.

Zemědělská půda je v Česku ve srovnání s jinými evropskými zeměmi pětkrát až dvacetkrát nižší. Po jejím nákupu také stále více touží právě ti, kteří na ní hospodaří.

K mání jsou miliony hektarů

Vlastnictví polí je však v Česku značně roztříštěné. Čtyři miliony hektarů půdy vlastní téměř tři miliony lidí. To je dáno tím, že třeba jednu parcelu vlastní čtyři členové jedné rodiny. Mnozí z nich ani netuší, že nějakou půdu vlastní.

"Někteří vlastníci na půdě samozřejmě hospodaří. Část jich žije na venkově a pronajímá ji. Celá polovina z nich, odhadem jeden a půl milionu lidí, ale žije ve městech nebo v zahraničí a nemá k ní takový vztah. To je potenciální nabídka v nedaleké budoucnosti," tvrdí předseda Svazu vlastníků půdy František Janda.

Velké zemědělské podniky nakupují půdu se střídavými úspěchy. Devět z deseti hektarů, na kterých hospodaří, mají pouze v nájmu. Kdyby půdu museli koupit, jednorázově by byli nuceni vydat velké množství peněz. A ty zpravidla nemají.

V posledních dvou letech získal například největší agrochemický holding v zemi Agrofert pod svá křídla desítky zemědělských podniků. Část vlastníků pak oslovil s nabídkou odkupu. Většinu nakonec nakoupil od lidí, kteří ji sami nabídli.

"Nakoupili jsme možná stovky hektarů, a to hlavně pozemky pod stavbami. Kdybychom chtěli koupit větší část polí, vyšlo by to na miliardy," uvedl šéf zemědělské divize Agrofertu Jaroslav Faltýnek. Holding se alespoň snaží platit majitelům výhodnější nájemné. I to je totiž v Česku velmi nízké, když se průměrně pohybuje mezi jedním a dvěma tisíci korun za hektar ročně.

Mnohem výrazněji se do nákupu půdy vrhl majitel lihovaru Ethanol Energy ve Vrdech Otakar Moťka. "Od loňského léta jsme nakoupili několik tisíc hektarů. Lidé na naši nabídku slyší," potvrdil Moťka, který chce koncem jara rozjet výrobu biopaliv z kukuřice. Pozemky skupuje, aby si dodávky plodiny od zemědělců pojistil. Za jeden hektar přitom lihovar údajně nabízí okolo osmdesáti až sta tisíc korun.

Majitelé některých polí si však už nyní mohou přijít na ještě zajímavější výnos. Musí podle Urbana nabídnout své pozemky širokému okruhu zájemců. "Ze zkušeností vím, že jen tak mohou dosáhnout až několikanásobek úřední ceny," dodal Urban.

Rozhýbat trh s půdou výrazně pomáhá také stát, který jen v loňském roce privatizoval kolem padesáti tisíc hektarů půdy.

Na druhé straně koncem loňského roku vyhlásil německo-britský The Palmer European Farmland Fund ambiciózní plán utratit za půdu v Polsku, Česku, Rumunsku a Maďarsku téměř čtyři miliardy korun. Necelé tři tisíce hektarů nakoupila také pražská společnost Fine Dream, jejíž vlastník Kewton Holdings Limited pochází z Kyperské Lárnaky. Stovky hektarů nakoupila loni v ČR také nizozemská Bohemen Vastgoed.